Otče, každý den přináší mnoho nejistot a proměn. Děkujeme, že nás provázíš po všech údolích, přes mnohé stíny i různá návrší. Děkujeme a prosíme za ty, kteří se ztrácí v životě sobě i Tobě, mají strach, obavu, nebo se naopak ničeho nebojí. Prosíme, vysvobozuj je a svým požehnáním proměňuj. Amen

Stát se dobrovolníkem a pomocníkem v nesnázích bylo pro mnohé v minulých měsících zcela běžnou věcí, píše se v novém čísle Mostů 2/2020 KH diecéze, které právě vychází. Také novinář Jan Tuna se svou dcerou Zuzanou se věnoval dobrovolnické činnosti. Poprosili jsme jej, aby oslovil několik dobrovolníků a třech z nich se tedy dotazoval…
Na otázku „Čím se v životě řídíš, jaké je tvé krédo?“, sám takto odpovídá: „Jsem hluboce přesvědčen a věřím, že vše, co v životě činíme, se nám jednou vrátí. To dobré i to zlé. Dříve či později. Jen třeba už pak nevíme, za co to máme. Že každý z nás má tam nahoře svou knihu života s bílými i černými stránkami. A je jedno, jestli tomu říkáme boží mlýny, karma nebo vyšší spravedlnost. A pak se také v duchu Churchilla řídím tím, že člověk by nikdy neměl ustupovat zlu, i když vypadá, že je silnější a v převaze.“

Z dalších článků, které stojí za povšimnutí, je výňatek z knihy Martina Jindry „Sáhnout si do ran tohoto světa“. Citovali jsme zde z kapitoly o sociální práci v naší církvi v předválečných a válečných letech, tedy v období kdy „Naše srdce již z lidskosti pocítilo potřebu pomáhat“. Pokračovat ve čtení „Vychází nové Mosty 2/2020“

Křesťanská meditace od Ambrože, doprovází Pavel Pechanec s texty Johna Maina, 2. 6. 2020.

Milé sestry a milí bratři, kolegové ve službě v Královéhradecké diecézi CČSH,