V lodi

Ta loď nad hlavou oblohu čeří
a noří se kýlem v moře hvězd…
Čtením o chuti krále Davida postavit Hospodinu chrám a Boží odpovědi, že David těžko může Boha něčím obdarovat, protože je sám v roli příjemce, jsme zahájili štědrovečerní vigilii. Půjčili jsme si někdejší náš sbor (od Diakonie Broumov, jíž byl před dvěma desítkami let darován) a v jeho lodi bez elektřiny, v průvanu vypadlých okenních tabulek jsme se ve svitu svíček radovali z Kristova narození.
Chrám je jak loď, jen jinak orientovaná – jakoby vzhůru nohama.
Možná si myslíme, že musíme Bohu budovat chrámy; jenže je to naopak – a je dobře, když tak: Z živých kamenů věřících lidí buduje svůj chrám sám Hospodin. Snad proto není nutno podléhat skepsi v úvahách o budoucnosti křesťanství v Evropě (ale ani naší církve u nás). To živé se udrží. To živé udrží Kristus.
jw