Na dětském táboře každý den zakončujeme modlitbou, kdy se chytneme za ruce do kruhu. Jeden z nás se pomodlí, poděkuje za to, co se dělo, poprosí za to, co vidí jako potřebné a nakonec se společně pomodlíme modlitbu Páně. Po zanění „amen“ zmáčkne modlitebník jednomu ze svých sousedů ruku, ten zmáčkne ruku svému sousedovi, ten svému, a tak dále…až signál doběhne k tomu prvnímu a společně si popřejeme požehnanou dobrou noc. Symbolicky tak dáváme najevo, že jsme před Pánem Bohem spojení, že nás nic neroztrhne.
Modlitba se svíčkou
S dětmi se posadíme do kroužku (kolem stolu nebo na zem) a zapálíme svíčku.
Tuto svíčku držíme v ruce a posíláme dokola. Každý, kdo drží svíčku má možnost se pomodlit, buď nahlas, nebo jen pro sebe potichu. Pokud je dětí méně než šest – svíčku si posíláme dvakrát. V prvním kole Pánu Bohu děkujeme, a ve druhém Pána Boha prosíme. Když je dětí více děláme jen jedno kolo (děkujeme i prosíme najednou), protože je pro menší děti těžké vydržet tak dlouho potichu. Nakonec společně uchopíme svíčku, každý alespoň prstem a společně se pomodlíme Otčenáš.
Spontánní dětské modlitby jsou krásné a myslím, že je dobré, že děti vědí, že když drží svíčku právě v tu chvíli je jejich čas, kdy k Pánu Bohu mohou mluvit.