Sýr a červi, recenze

Carlo Ginzburg: Sýr a červi. Argo 2000.

 Historik Carlo Ginzburg ve své neobvykle nazvané knize Sýr a červi podává obraz lidové kultury a jejích náboženských představ z doby raného novověku. Činí tak skrze přiblížení života italského mlynáře Menocchia, žijícího na sklonku 16. století. Jinak bezvýznamný mlynář by zcela určitě skončil v zapomenutí, nebýt jeho neortodoxních náboženských názorů, kvůli nimž se dostal do několika sporů s inkvizicí. A právě z jejich archivů čerpal autor při práci na své knize.

Carlo Ginzburg razí teorii o existenci autonomního proudu venkovského radikalismu, kterému pomohla na svět reformace. Ve své studii rozlišuje mezi kulturou vládnoucí a kulturou porobenou, přičemž zkoumá jejich rozdíly a analogie. Věnuje se společným motivům v nejrůznějších vyprávěních a legendách (zpracovává například legendu o „třech prstenech“). Rozebírá utopická vyprávění o pohádkových zemích hojnosti a bohatství a jejich přímé ovlivnění cestopisy, zejména putováním fiktivního Johna Mandevilla.  Zajímá se o vliv utopických příběhů na lidovou kulturu a důvod jejich obliby.

         Jedná se o zajímavou a díky neobvyklému postupu – nastínění života konkrétního člověka – čtivou knihu. Svého čtenáře provádí světem neortodoxních náboženských představ 16. století. 

Jan Rokyta