Jak bývá naším zvykem, letos opět jsme ukončili rok výuky základů křesťanství výletem. Zúčastnilo se ho 15 dětí ve věku 5-14 let ze Semil a okolních obcí a také 3 dospělí.
Naším letošním cílem se stal kostel sv. Mikuláše v Jaroměři a blízké pevnostní město Josefov. V sobotu před Božím hodem svatodušním, tedy 7. června 2014, jsme v 9 hodin vyrazili ze Semil rychlíkem směr Jaroměř. Ve vlaku jsme si králi hru „Kdy už tam budeme“ a za úspěšné plnění úkolů této hry jsme dostávali body, které se zapisovaly do kartičky našeho SVATODUŠNÍHO VÝLETU.
Ani jsme se nenadáli a vjížděli jsme do stanice Jaroměř a z nástupiště už na nás mávala sestra farářka Alena Fabiánová, kamarádka naší sestry farářky Lady Kocourkové. Stala se naší průvodkyní po městě Jaroměři i po Josefově a naší štědrou hostitelkou.
Nejprve jsme šli do kostela sv. Mikuláše. Cestou nás sestra farářka Fabiánová upozorňovala na pamětihodnosti města – významné budovy, morový sloup, jehož autorem je barokní sochař Matyáš Bernard Braun, až jsme došli k samotnému kostelu. Zde nás uvítala paní pracovnice informačního střediska a znalkyně kostela. Provedla nás kostelem a upozornila na různé zajímavosti. Musíme se pochlubit, že jsme úspěšně odpovídali na její otázky týkající se znalostí Bible, za což nás pochválila. Na kůru jsme obdivovali historické varhany a tympány, mnozí neodolali, aby si alespoň lehce nezabubnovali. Akustiku kostela jsme vyzkoušeli, když jsme si tu zazpívali píseň „Každý den Pán mi sílu dává“. Naší paní průvodkyni se moc líbila. Nejpozoruhodnější částí kostela je krypta, kde jsou pochováni významní občané města. Vlivem prostředí se jejich těla nerozpadla, ale proběhl zde proces mumifikace. Obdivovali jsme, co dokáže příroda a ačkoli před vstupem do krypty se některé děti obávaly, co spatří, zjistili jsme nakonec, že zde není nic děsivého, hrůzného. Pomodlili jsme se za lidi zde pohřbené a s úctou se s kryptou rozloučili.
Pak jsme si pospíšili do jaroměřského sboru CČSH, kde nás sestra farářka i se členy své rodiny pohostila. Vynikající párky přišly všem vhod a ještě více snad domácí limonáda, které jsme vypili neuvěřitelné množství, protože bylo veliké horko.
Sestra farářka Alena Fabiánová nám ukázala kostel, pověděla o jeho historii a nakonec se s námi vyfotografovala na zahradě.
Pak jsme nastoupili cestu k Josefovu. Bylo skutečně horko, a proto nám udělala radost zastávka ve „zmrzlinárně“.
Krásnou alejí platanů jsme došli až k pevnosti, kterou jsme si prohlédli za zasvěceného výkladu jednoho bratra z jaroměřského sboru, jenž zde sloužil jako voják. Moc nás zajímala pevnostní děla.
Po prohlídce nastal čas návratu. Sestra farářka Fabiánová nás opět doprovodila téměř až k nádraží. Když se s námi loučila, bylo nám líto, že výlet opravdu končí. Poděkovali jsme a pozvali ji na oplátku k nám do Semil.
Na nádraží jsme chvíli čekali, koupili jsme si nějaké pití – Colu, minerálky a tak. Když přijel vlak, nastoupili jsme a opět si hráli. Pak sestra farářka vyhodnotila výsledky hry. To už tady ale byla stanice Semily a naše mámy.
Svatodušní výlet se nám opravdu vydařil. Moc se těšíme na ten příští. Děkujeme všem, kdo nám ho připravili.