O víkendu 11. – 13. května se uskutečnilo další, v pořadí už čtvrté, setkání mládeže v Trutnově. Prvním bodem programu byla od 18 hodin přednáška docenta Klímy na téma setkání – TERORISMUS. V přednášce pan docent probral terorismus od základní definice, přes historii až po současné teroristické aktivity (Afghánistán, Breivik…), ale časové omezení pro přednášku bylo necelé dvě hodiny a tudíž se takto obsáhlé téma nedalo probrat do podrobností.
Další na seznamu aktivit byla večeře, která se skládala z několika druhů koláčů, pizzy a chlebů s pomazánkou. To vše pro nás připravily naše kuchařky, paní Jakubcová a paní Fišerová. Po večeři jsme si našli místo na spaní a vybalili. Ti šťastnější ulovili postele, ostatní se museli spokojit s kobercem, popřípadě propůjčenou karimatkou. Ten večer se ještě konala diskuse, ve které jsme mluvili o tom, proč jsme na setkání přijeli, co nás zaujalo na přednášce a vůbec o terorismu samém. Debata byla o to zajímavější, že jsme měli mezi sebou Pavla Holuba, profesionálního vojáka. Diskusi jsme vedli až do pozdních večerních hodin, dostali jsme se k mnoha tématům a zjistili jsme, že vlastně všechno souvisí se vším. Potom už jsme se jen pomodlili, vyčistili si zuby a šupky do spacáků.
Budíček ráno nebyl přímo stanoven, ale všichni jsme se vzbudili mezi půl devátou a půl desátou, posnídali ze společných zásob a kolem desáté jsme se vyrazili ´dorazit´na fairtradeovou snídani o pár domů dál u evangelické církve. Tato snídaně se skládala z potravin, které byly vyrobeny ze surovin, vypěstovaných drobnými hospodáři, kteří za ně dostali řádně zaplaceno. Zkrátka a dobře, bylo to vůči nim fair.
Další naší zastávkou byla ta trutnovská vlaková, odkud jsme vyjeli přímo do míst, kde se měl konat všemi očekávaný paintball. Na základně, jedné hospůdce pod lesem, jsme se rozlosovali do dvou týmů – OBRÁNCI x ÚTOČNÍCI. Patnáct minut před zahájením hry odešli obránci do lesa ke své ´pevnosti´, kde měli vlajku, a také se z jejich řad vylosovalo několik lidí, kterým se zavázaly oči a svázali se. Byli z nich zajatci. Když útočníci ulovili vlajku, role se vyměnily. Když jsme se všichni vrátili na základnu, už tam čekal pozvaný psycholog, který s námi probral průběh hry a naše pocity. Pak nám rozdal papírky s rolemi, jako například mladá vietnamská dívka, houslový virtuos nebo romská matka osmi dětí, a všichni jsme byli uvězněni v teroristickém bunkru a měli jsme půl hodiny na výběr dvou lidí, které jsou teroristi ochotni pustit.
Poslední psychologickou hrou byla hra na náčelníka kmene a cestovatele, který porušil přísný zákaz vstupu cizincům na území vesnice. Cestovatel měl za úkol pokládat argumenty tak, aby ho náčelník nenechal popravit, ale naopak, aby ho ve vesnici nějakou dobu nechal. Tato hra nás zaujala natolik, že jsme málem nestihli vlak zpět do Trutnova. Naštěstí jsme ale popoběhli a na nádraží přišli tak akorát. Po večeři byl na programu film Die Welle. Film byl o projektu na jedné německé škole, který se zvrhl v davové šílenství a fanatismus. Film byl natočen podle skutečné události, jenže ve skutečnosti to bylo včas zastaveno, ale film dovedli scénáristi až do katastrofického konce. I po filmu následovala krátká debata na jeho téma a večerní modlitba.
Druhý den ráno už jsme se jen pomalu rozjížděli zpět do svých domovů. Pro ty, kteří zůstávali ještě na bohoslužbu, tu byla připravena výtečná polévka opět od našich výborných kuchařek. Byla to skvělá akce a pevně doufám, že se bude příští rok konat znovu.
Mariana Staffenová, převzato z ČZ 23/2013