Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici. Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ O jeho šaty se rozdělili losem.
(L 23,33-34)
Kolikrát vlastně ani nevíme, co děláme a jaké důsledky to bude mít. Uvědomujeme si vlastně, jak se v tomhle moc lišíme od Boha? Uvědomujeme si, že on nás nevýslovně miluje přesto, že ví, co jsme zač a čeho všeho jsme schopní? Uvědomujeme si velikost jeho lásky, milosrdenství a odpuštění?