od bratra kazatele Aleše Tomana ze Žamberka:
ÚVOD
Sestry a bratři, toto společenství konáme ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
Modlitba:
Náš Nebeský Otče, chceme se dnes vydat na cestu s naším Pánem Ježíšem Kristem. Chceme společně s Ním nést Jeho kříž, sílet Jeho utrpení, proniknout do hlubin tohoto Tajemství. Prosíme Tě, provázej nás a osvěcuj naši mysl i srdce svým Svatým Duchem, abychom při této pouti nalezli posilu a inspiraci do našich životů, amen.
ČTENÍ Z PÍSMA: List Jakubův, kapitola 1, verš 2-4 a 12
PÍSEŇ…
Jestli trpíš, jestli máš problémy, jestli se Ti nic nedaří, jestli Tě opustila Tvoje láska, jestli Tě zradil Tvůj nejlepší přítel, jestli jsi nemocný, postižený, osamělý, jestli… (tady si dosaď, co těžkého právě prožíváš), tak si spolu pojďme projít tuto Křížovou cestu.
Jestli se Ti všechno daří, jestli máš lásku a práci, jestli dobře vypadáš, jestli Tvá budoucnost vypadá dobře, Tvůj život je snadný, tak Tě prosím – projděme si spolu Křížovou cestu.
Dobře víme, že utrpení nás může potkat kdykoli a kdekoli. Křesťan však musí v utrpení a zkouškách najít důvody pro to, aby šel ještě výš, ještě dál a ještě hloub – společně s Kristem.
Cílem Křížové cesty není nic jiného než následovat Krista na jeho kalvárii a proniknout společně s Ním do hloubky tohoto utrpení. Pronikněme do něj tedy společně a na konci našeho dnešního putování uvidíme světlo, které nás zcela promění.
Sestry a bratři, vycházíme na cestu Ježíšova kříže…
1. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ JE ODSOUZEN NA SMRT
Kristus dal všechno, všechno obětoval. O lásce mluvil, lásku žil, uzdravoval nespočet nemocných lidí a srdcí.
Slabí, chudí, nezaměstnaní, bezdomovci, nakažení virem HIV, cizinci, přistěhovalci – ti všichni pro Něj jsou prvořadí. A přitom byl obviňován ze všech možných hanebností. Ale On stál v první řadě na straně prohrávajících. Kněžím jeho doby to připadalo nepřípustné. Nemusím dodávat, že těm, kdo měli moc a peníze připadalo naprosto nesmyslné, když hlásal: „Blahoslavení chudí, vydědění, zapomenutí, vyhnaní ze země, protože oni budou prvními v Božím království“. Tehdejší elity se jím cítili ohroženi, takže Ho raději poslali na popraviště…
Modleme se nejprve za oběti. Za ty, kteří byli napadeni, znásilněni, okradeni, traumatizováni na celý život. Ti jsou Bohu nejmilejší. Modleme se také za ty, kteří vědomi si své hrozné nemoci vědí, že čas jejich života je velmi omezený. Modleme se za mladé, kteří onemocněli AIDS. Není nic horšího než tato nevyhnutelná smrt, když se člověk ve dvaceti intimně spojí se svou milovanou bytostí a dozví se, že tento nádherný prožitek způsobil neodvratný konec jejich života.
2. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ PŘIJÍMÁ KŘÍŽ
Představte si ten těžký kříž, který nese. Předtím byl surově zbit. Ztratil mnoho krve. Na Jeho hlavu byly nasazeny zvlášť dlouhé trny. Byl vyčerpaný a musel si sám nést nástroj svého umučení.
Je psáno: „Byly to naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal“. Bolesti srdce, nemoci těla, nenávist, neodpuštění, rasismus. Nesl všechno – Tebe, mě. Je tady v každém utrpení, které prožíváme.
Modleme se, abychom dokázali říct Kristu: „Pomoz mi, Pane, moc Tě prosím o pomoc“. A nikdy nezapomínejme, že On nám dává sílu. Stačí Ho zavolat: „Přijď, Pane, pomoz“.
Když víme, že Ježíš nám dá sílu, ať se děje cokoliv, ať jsme v jakémkoliv pokušení, ať nás potká jakékoliv utrpení, můžeme žít pokojně, klidně, s radostí, protože víme, že náš kříž nese stále s námi.
3. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ PADÁ POPRVÉ
Je to přirozené. Je vyčerpaný. Ale všem je to jedno. Je jedno, jestli si přijde pro trest ve stoje nebo po kolenou, hlavně, že se to skoncuje. Takto o Něm lidé jeho doby smýšleli. Jenže On byl zdrcen našimi hanebnostmi. To je potřeba vědět. Našim povoláním na Zemi je láska. Všechno co jde proti lásce, nás přivádí dřív nebo později ke zhroucení.
Modleme se nejprve za nás, kteří tak snadno padáme. Naše životy mohou být často jeden pád za druhým, ale když je všechny předložíme před Pánovu tvář, uvidíme, jak se jejich počet sníží. Každý večer na Něj všechno složme a každé ráno pak může být takovým naším malým vzkříšením k novému životu.
4. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ SE POTKÁVÁ SE SVOJÍ MATKOU
Představme si Jeho matku. Ona jej nosila, porodila, hladila, kolébala, operovávala. Viděla, jak říká první slůvka, jak si hraje s kamarády. Viděla úžasné dítě růst a mladíka dospívat. Jako dospělého ho potom následovala na Jeho triumfální a přitom i tajemné cestě. A teď je její maličký tady, ušpiněný od prachu a krve, trpící…
Modleme se za všechny matky skloněné nad postelí svých zmrzačených, nemocných či postižených dětí. Modleme se za matky vyděšené všemi drogami, které dělají z jejich dětí pouhé přízraky a lidi propadající se do nejtemnějších zákoutí lidského bytí, za matky vyděšené drogami, které zabíjí.
5. ZASTAVENÍ
ŠIMON KYRÉNSKÝ POMÁHÁ JEŽÍŠOVI NÉST KŘÍŽ
Jeden chlápek se vracel z pole. Zavolali ho vojáci: „Tady Ježíš už nemůže dál. Pomoz mu!“ Podvolí se.
Skrze Šimona z Kyrény mysleme na všechny ty, kdo nás nesli, pomáhali nám, podporovali nás. Celé naše životy jsou poznamenány různými Šimony. Žádný člověk nemůže říct, že mu nikdo v životě nepomohl nést jeho problémy. Mějme ve svých srdcích vždy velikou vděčnost vůči těm, kdo nám přišli na pomoc, kdo nás vytáhli z různých nástrah a propastí.
Je psáno: „Jeden druhého břemena neste a tak naplníte Kristův zákon.“
Modleme se, abychom nikdy nezapomněli, že slovo vděčnost je jedním z nejkrásnějších označení pro lásku. Život plný díků je život prozářený světlem. Nesme druhé a oni ponesou nás. Samota je těžká, nepřirozená. Člověk je tvor společenský. Buďme vděčni za společenství našich rodin, pokrevních i náboženských.
6. ZASTAVENÍ
VERONIKA UTÍRÁ JEŽÍŠOVU TVÁŘ
Ženy vyjadřují gesta lásky lépe než muži. V mnoha částech světa si muži žen ke své škodě bohužel vůbec neváží.
Strhaná tvář Kristova se Veronice hluboce vryla do srdce. S ohromnou něžností, jakou umí projevit jedině žena, proto utírala Ježíšovi z tváře pot a krev.
Modleme se, abychom vždy nalézali gesta lásky, která ostatní zahřejí. Někdy snad máme strach takové gesto učinit, ale nebojme se toho, jděme do toho. Slov máme po krk. Nejen politici mnoho slibují, ale skutky utíkají. Opravdová gesta a činy zmohou více než slova. Vzpomeňme na matku Terezu. Mnoho toho nenamluvila, a přesto jí svět ležel u nohou.
7. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ PADÁ PODRUHÉ
Popraviště je ještě daleko. Kristovo vyčerpání se však neúprosně zvětšuje. Naše pozemská existence je krátká a zároveň dlouhá, někdy až téměř nekonečná, když různě trpíme. Naše životy jsou poseté pády. Zkoušky přicházejí jedna za druhou. Ježíš spadl už dvakrát. Nás však pozvedá více než tisíckrát.
Modleme se, abychom nikdy nezapomínali na to, že po pádu můžeme znovu povstat. Modleme se však také hlavně za to, abychom se touto optikou nedívali jen na sebe, ale zejména na druhé. Každý člověk může padnout, my ho však nesmíme odsoudit, ale naší povinností je podat mu ruku a pomoct mu znovu se postavit na nohy. Lidé světla, kterých se světu často nedostává, jsou především lidmi milosrdenství. Buďme vždy milosrdní, nikoliv odsuzovační.
8. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ POTKÁVÁ JERUZALÉMSKÉ ŽENY
Muži, Ježíšovi učedníci zmizeli. S Petrem, tím statečným apoštolem v čele. Jediný Jan zůstal. Kdo zůstává, když se nám nic nedaří, když nejsme v očích tohoto světa lidmi úspěšnými? Téměř nikdo. A co děláme my, když někdo v našem okolí propadá beznaději? Chodíme za tím, kdo je poslední, nebo rádi vyhledáváme ty úspěšné, zajímavé? Ježíš, prožívající muka musel být naplněn úžasem, že Ho Jeruzalémské ženy neopustily a doprovázely až do konce.
Modleme se, abychom každý den dávali přednost tomu, kdo je osamělý, nemocný, zoufalý, neúspěšný, pro lidi třeba nezajímavý. Víme přeci, že Kristův pohled se nejprve sklání k těm nejmenším a nejbezbrannějším. Dívejme se na ostatní Ježíšovýma očima.
9. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ PADÁ POTŘETÍ
Je toho už příliš, a tak Kristus padá znovu. A přitom nám dává pořádné znamení. Je také člověk, jako Ty a já. Už nemůže, jako často Ty i já. Padněme tedy čas od času na kolena jako On. Není ostuda si někdy přiznat, že už nemůžeme dál. Občas potřebujeme nabrat sílu na další cestu. Tu sílu hledejme vždy u Pána. On je až do konce časů na straně trpících.
Modleme se, abychom měli poznání, že nový dech nenabereme u různých dobíječů energie, vykladačů karet, karmických léčitelů, ale pouze u Boha živého, který se zjevil jako muž, který za nás mnoho trpěl.
10. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ ZBAVEN ŠATU
Byl bez ničeho. Úplně nahý. Pro každého člověka je takové obnažení něčím strašným. Pomysleme na všechny ty, kteří v nacistických táborech neměli ani svoji identitu, protože je na popraviště vodili nahé. Vzpomeňme si také na toho starého člověka, na naše staré, obnažené já, kterým zrovna nevoní celá naše tělesná schránka. Ten nový člověk, kterého si máme oblékat, nás neustále nutí ke každodennímu boji proti tomu starému, hříšnému v nás.
Modleme se jako apoštol Pavel a prosme Boha, aby nás zahalil do pláště své lásky. Aby nás oblékl, proměnil naše srdce a učinil z nás nové lidi, lidi, kteří chodí po Božích stezkách. Žádný člověk za žádných okolností z nás pak nebude moci tento nový plášť strhnout. Už nebude záležet na vnějších okolnostech – to je svoboda Božích dětí.
11. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ PŘIBIT NA KŘÍŽ
Tolik lidí je přibito na postelích v nemocnicích a různých ústavech sociální péče. Je tolik mladých lidí, kteří se po sobotní diskotéce svíjí někde venku u stromu následkem přílišného požití alkoholu. Mysleme na postižené, nemocné, nešťastné, na staré lidi, jejichž tělesná schránka už moc nefunguje. Mysleme na všechny ty, kteří byli zraněni láskou, na rozvedené, odloučené. Nejstrašnější hřeby jsou ty, které probodávají naše srdce. Říci jednoho dne někomu „Miluji Tě“, a pak ho vidět odcházet s někým jiným, to je bolest, která stále bodá.
Modleme se za všechny rozvedené, odloučené, rozervané takovým zraněním srdce, které už se nikdy nezhojí a zhojí-li se, zůstane na něm ohromná jizva.
Ať jim jde vstříc naše něžnost. Nikdy je nesuďme, jinak do nich vbíjíme další hřeby.
12. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ UMÍRÁ NA KŘÍŽI
Zemřel, jako i my umíráme. Jednou přijde ta hodina každého z nás. Po celý život musíme o této kolébce, kterou je smrt, často přemýšlet a učit se ji pokojně a s vírou ve vzkříšení očekávat. Abychom to dokázali, je třeba plně prožívat dnešní den. Máme na to 24 hodin. Budeme-li skutečně chtít plně prožívat jen a jen těchto 24 hodin, vůbec se při tom nezabývat včerejškem a úplně zapomenout na zítřek, můžeme velmi pokojně čekat na konečné setkání s Bohem, jehož den a hodinu zná pouze On sám.
Modleme se, abychom prožívali každý den naplno, abychom nepromarnili čas, který nám je dáván zbytečnými činnostmi, které ničemu dobrému neslouží.
13. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ JE SŇAT Z KŘÍŽE
Všemu je zdánlivě konec. Jeho matka Marie přijímá tělesné pozůstatky svého Syna. Kolikrát v životě i my musíme hledět na naše milované zesnulé. Bývají to nejtěžší chvíle našich životů. Těžko a dlouze se s tím vyrovnáváme. Někdy se to nepodaří za celý život.
Modleme se, aby nás Bůh v těchto situacích nesl ve svém náručí. Prosme o sílu vyrovnávat se ze ztrátou našich nejbližších. Kéž jsme si vědomi, že je Pán přijal do svého Království a až přijde čas, opět se všichni setkáme.
14. ZASTAVENÍ
JEŽÍŠ ULOŽEN DO HROBU A TŘETÍHO DNE VZKŘÍŠEN
To je to znamení, skrze které jsme spaseni, a které dává každému křesťanovi zde na Zemi dokonalou radost. Vzkříšení je pro nás tím největším znamením toho, že kříž je nutnou součástí naší cesty ke Světlu.
Prohlubujme naši víru. Upevňujme své jistoty u Boha. A nemíchejme všechno dohromady. Kolik lidí si pod vlivem esoterismu spojuje chybně vzkříšení s reinkarnací. Všechno podstatné ale nalezneme v Krédu, našem základním křesťanském vyznání. Rozjímejme o něm každý den. Skrývá v sobě pravdu o Bohu i církvi. Krédo nás ujistí, že jsme jedineční, neopakovatelní. Bůh nás stvořil pro věčnost. Na Zemi jsme uzavřeni do svých tělesných schránek, ale jsme také duchovní bytosti spojené s Bohem. To je náš program. Jsme povoláni, abychom svědčili o Boží lásce. Vychutnávejme si radost být Božími dětmi a děkujme Pánu, že nám dává toto poznání. Naše životy mají hluboký smysl. Nepromarněme ani minutu!
Sestry a bratři, žijme tak, aby si podle způsobu našeho života druzí mysleli, že není možné, aby Bůh neexistoval, AMEN!
PÍSEŇ…
ROZLOUČENÍ, SPOLEČNÝ OTČENÁŠ A POŽEHNÁNÍ