

POZVÁNÍ NA
Setkání křesťanů 2020 ve Štýrském Hradci 3. – 5. 7. 2020
TVÁŘÍ V TVÁŘ Srdečně zveme na 11. Setkání křesťanů, které se bude tentokrát konat v rakouském městě Graz/Štýrský Hradec. Nabídka je pro všechny generace, znalost jazyka není podmínkou, řada programů bude překládána nebo budou nonverbální. Téma celého Setkání je „Tváří v tvář“. Neváhejte a příští prázdniny začněte s námi!
Dotazy a informace: Helena Smolová (h.smolova@centrum.cz, 606 120 673) a Eva Hrabáková-Vymětalová, koordinátorka programu pro děti a mládež (220 398 113, 720 404 778, eva.vymetalovahrabakova@ccsh.cz)
Co je Setkání křesťanů
Jde o velký sjezd několika tisíc účastníků z Německa, Polska, Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska a několika dalších zemí. Zvány jsou všechny generace, speciální program připravuje mládež, programová nabídka je věnována i dětem. V rámci setkání probíhají biblické práce, diskuzní pořady, workshopy, koncerty, výstavy, divadelní představení, sportovní turnaje, prohlídky města a další pořady. Vrcholem setkání jsou společné bohoslužby, na kterých se podílejí účastníci ze všech středoevropských zemí…
Pokračovat ve čtení „Setkání křesťanů 2020 ve Štýrském Hradci 3. – 5. 7. 2020“



Dne 12. února byla vernisáží ve Sboru Dr. Karla Farského v Semilech uvedena výstava Víra, naděje, láska – počátky, vývoj a současnost Církve československé husitské. Bratr biskup Pavel Pechanec promluvil o výročí církve i o myšlence vzniku výstavy, večer zpříjemnil smyčcový soubor Struňáci semilské ZUŠ, celým večerem provázela zdejší pastorační asistentka sestra Šárka Bažantová. V Semilech bude výstava k vidění do konce března 2020. Pak poputuje do Hradce Králové, kde si 100 let církve si budeme připomínat 1. května. Srdečně zveme Hradečany 

texty pro neděli 23. února 2020 – Poslední neděle po Zjevení – Proměnění Páně


texty pro neděli 16. února 2020 – 6. neděle po Zjevení
Dopoledne 24. ledna 2020 byl Vašek převezen na druhý břeh ke svému nebeskému tátovi. Nebyl jen kněz, ale i písničkář, básník, prozaik a radostný služebník evangelia. Chtěl studovat konzervatoř, ale nepřijali jej, a tak nastoupil na brigádu do Synthesie Semtín, která se mu nakonec protáhla na 22 let. V polovině 80. let, kdy se zařadil mezi „psavce“ křesťansky orientované literární Skupiny XXVI, se marně pokoušel přihlásit se na teologická studia. Složil tedy alespoň zkoušky z teologického minima a začal působit jako laický kazatel naší církve. V téže době se seznámil s významnou pardubickou rodinou Vokolkových, s jejímiž členy ho pojilo přátelství. Díky pádu komunismu mohl být v červenci 1990 v pardubickém Husově sboru vysvěcen na jáhna a v roce 2003 v Novém Bydžově na kněze. Coby duchovní CČSH, se kterou nechtěl coby farářský synek mít v 15 letech nic společného, postupně sloužil v Přelouči a v Novém Bydžově. Napsal několik básnických sbírek a novelu plnou víry v člověka a naděje Chemička, má láska.