Naplňovat den Páně

Kázání o 2. neděli po Duchu sv., ekumenický lekcionář typu B

„Tak vás tady pěkně vítám!“ hlaholím do prořídlých kostelních lavic v nedělním ránu. Ozvěna nebo spíš dozvuk se nese sborem, který před mnoha desítkami let zbudovaly ruce našich předků. Každá cihla a každý trám zde vyrůstal po nemalém odříkání, kdy si nadšenci utrhávali od úst, aby mohl z bídy i z přesvědčení vyrůst krásný kostel, jejich útočiště a duchovní domov v dobách těžkých i všedních. Zasvětili tento svatostánek Mistru Janu Husovi, jehož odkaz nesly celé generace našich otců a dědů s myšlenkou, že jej předají svým potomkům. Pokračovat ve čtení „Naplňovat den Páně“

Nebesa otevřená i k naší naději a pomoci

(kázání na 1. neděle postní, ekumenický lekcionář cyklu B)

Právě v tomto čase, kdy jsme se přiblížili období, které se církev naučila prožívat jako období postní, období přípravy na vrcholící dílo Ježíšovy spásné cesty, nás církev tímto slovem evangelisty obrací ke svědectví evangelia, které líčí ty nejprvnější kroky Ježíšova spásného díla, kdy se vlastně o celém díle spásy rozhodovalo. Pokračovat ve čtení „Nebesa otevřená i k naší naději a pomoci“

Posílám vás

Kázání o 2. neděli po Velikonocích, ekumenický lekcionář cyklu B

Když za učedníky přišla Marie z Magdaly a vykládala jim, že Pán byl vzkříšen, že je živ, že se jí ukázal, nevěřili. „Je to ženská a potrhlá – vždyť Pán z ní vyhnal sedm démonů,“ mysleli si možná. Neuvěřili ani Kleofášovi a jeho příteli, že se jim ukázal cestou do Emauz a večeřel s nimi. Bylo to příliš překvapivé, nepravděpodobné. Silnější než řeči jiných lidí – byť radostné – byly jejich nedávné vlastní zážitky: Ježíšovo zatčení, mučení a kříž. Ale Kristus je nechce nechat v truchlení a pláči. A tak se zjevuje i jim; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, protože nevěřili těm, kdo ho viděli vzkříšeného. Nepřišel ale, aby káral, napomínal. Má s nimi jiný plán; má pro ně úkol, poslání: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ (v. 15) Nejen židům, ale do celého světa a všem mají učedníci vyřídit evangelium = radostnou zprávu o záchraně a spáse. Je to zajímavé: Kristus neříká jako na začátku svého působení „Čiňte pokání“ ale „Kažte radostnou zvěst“: Kdo uvěří a přijme křest (to je ovšem omytí od hříchu), bude spasen. Kdo však neuvěří, bude odsouzen. Pokračovat ve čtení „Posílám vás“

Přichází znovu a znovu

Kázání o 1. neděli po Velikonocích, ekumenický lekcionář cyklu B

To krátké období po Ježíšově smrti před setkáním učedníků se vzkříšeným Ježíšem vládne zmatek, nedůvěra, smutek. Vlastně sehnal učedníky dohromady strach. Zprávě o zmrtvýchvstání nevěří, bojí se a raději zamkli dveře. Něco pozitivního v tom zmatku ale přeci jenom je: jsou pohromadě. Pokračovat ve čtení „Přichází znovu a znovu“

Bůh z lásky poslal na svět svého Syna

Kázání o 4. neděli postní, ekumenický lekcionář cyklu B

Nikodém, představitel židovské rady, přišel k Pánu Ježíši Kristu naplněn zvědavostí uprostřed noci. Tajně. Snad se bál ostatních Židů, v jejichž mysli již proti Pánu a jeho učedníkům vyvstávalo první podezření. Jeho srdce bylo plné otázek a zvědavosti. Kdo je ten tajemný muž z Nazareta, který proměnil na svatbě v Káni Galilejské vodu ve víno a vyhnal kupčíky z Jeruzalémského chrámu? Nyní mu stál tváří v tvář! Pokusil se mu zalichotit. Ježíš však jakoby ho již dávno znal. Nikodém v údivu vyslechl Ježíšova slova o Božím království, o novém narození člověka z vody a Ducha svatého. Nerozuměl jim. Pokračovat ve čtení „Bůh z lásky poslal na svět svého Syna“

Vyčištění chrámu

Kázání o 3. neděli postní, ekumenický lekcionář cyklu B

O každých Velikonocích přicházely četné zástupy poutníků, aby ve svatém městě slavily památku vysvobození Izraele z Egypta. Z pozdějších pramenů víme, že přitom byly vyslovovány naděje spojené s koncem starého a počátkem nového věku. Také Ježíš očekával příchod Božího království. Stejně jako mnozí z jeho přívrženců, kteří jej v jeruzalémských branách vítali jako Mesiáše. Pokračovat ve čtení „Vyčištění chrámu“