Církve československé husitské
Kázání v Broumově, 4. 7. 2010 (Ž 37,1-7.30-31; Mdr 5,1-5; Lk 11,42-45)
Běda, běda a třikrát běda – to, co tu Ježíš vyčítá svým současníkům, neztratilo bohužel na naléhavosti ani v dnešním světě, ani v naší současnosti. A tak je na místě připomenout to právě v souvislosti s nadcházejícími svátky. Pokračovat ve čtení „Následování, nikoli uctívání“
Kázání v Broumově o 1. neděli postní, 21. 2. 2010
(Ž 91,15-16; 2K 6,1-10; Mt 4,1-11)
Svět okolo nás je plný nabídek. Reklama staví na tom, že vám z té nepřebernosti něco zvýrazní Toho si všimni! My si teď ovšem všimněte něčeho podstatnějšího než je reklamní nabídka! Začíná půst – takové velké upozornění, že se má něco změnit. Pokud svět okolo bereme jako k lepšímu osudově nezměnitelný, měli bychom zpozornět. Je málo být nespokojený. Je třeba něco udělat! Ta změna ovšem – pozor – musí začít v nás. Je to nepříjemné, ovšem nezbytné. Pokračovat ve čtení „Chce to změnu!“
Vážené sestry, vážení bratři,
ve dnech 12. do 16. května 2010 se bude konat 2. ekumenický Kirchentag, tentokrát v Mnichově. Program bude bohatý (přednášky, výstavy, písně, tance) a čeká nás také Český večer, ekumenické bohoslužebné shromáždění s programem a pohoštěním v jednom z mnichovských kostelů.
Ekumenická rada církví v ČR získala od pořadatelů výjimečnou nabídku a za malý poplatek 1000,- Kč na osobu zajistí dopravu autobusy do Mnichova a zpět, ubytování ve školách a vstupenku do areálu, kde se koná velká část programu.
Více informací najdete na tomto odkazu.
Kateřina Děkanovská, ÚR CČSH
Ředitelka Diakonie a misie Církve československé husitské se obrací na věřící dopisem:
Pokoj vám, milé sestry a bratří. Nikoho z nás jistě nenechává lhostejným osud zemětřesením zničeného ostrova Haiti. Po záchranářských pracích nastane dlouhodobá a vyčerpávající obnova základní infrastruktury a tvorby základních podmínek pro život obyvatel. Pokračovat ve čtení „Pomoc pro Haiti“
Církev československá husitská Město Hořice, Městské muzeum a Městská knihovna Hořice
si dovolují vám nabídnout účast na projektu:
„GOLEM – NAJDI SVŮJ ŠÉM“,
který je pořádán při příležitosti letošního 400. výročí smrti vynikajícího židovského učence rabi Jehudy Leva ben Becalel, zvaného Maharal či rabi Lev. Pokračovat ve čtení „Golem“
Kázání v Broumově 7. 2. 2009 (Ž 105,2-5; Iz 55,6-11; Lk 8,4-15)
Boží slovo. Padá na lidi jako na zem déšť, sníh či přehršle zrnek. Vypadá jako nadarmo vydávané.
Co je s Božím slovem dnes? Biblí je na miliony. Kolik je rukou, které doma bibli otevřou, kolik očí, které se zadívají, kolik myslí, které nad přečteným rozjímají, kolik srdcí, která se otevřou Boží výzvě? Pokračovat ve čtení „Naprázdno?“
V úterý 21. října se rodina, přátelé, představitelé církve a věřící náboženské obce Velký Vřešťov a Hořice naposledy rozloučili v Malé obřadní síni strašnického krematoria s dlouholetou farářkou Církve československé husitské ThMgr. Jiřinou Heřmanovou. Sestra farářka prožila na vřešťovské faře při obětavé službě Bohu, církvi a lidem dlouhých 27 let. Velký Vřešťov a Hořice byly prvním místem její kněžské služby, kam nastoupila v únoru roku 1976 po ukončení teologických studií a kněžském vysvěcení, a zároveň i místem jediným, kde prožila celou svou aktivní službu. Na tom by samozřejmě nebylo nic divného, kdyby ve svém rodném listě neměla jako datum narození uvedeno 11. září 1914. Důvodem k tomuto závažnému rozhodnutí byl slib, který dala v těžké životní situaci Bohu – za záchranu a uzdravení svého jediného syna vystudovat bohosloveckou fakultu a jít sloužit tam, kde bude třeba. A tak v době, kdy jiní odcházejí na zasloužený odpočinek, vystudovala s vyznamenáním Husovu bohosloveckou fakultu, opustila Prahu, v níž prožila celý život, a vydala se na venkov, kde prožila v nelehkých podmínkách téměř tři desítky let. Své práci se věnovala s plným nasazením a těšila se velké úctě a respektu nejen mezi věřícími. I přes postupně přicházející zdravotní potíže nechtěla ani slyšet o odchodu na odpočinek, a tak vytrvala v nelehké službě takřka do svých devadesáti let! Posledních pět let života prožila v domově důchodců v Roudnici nad Labem, kde ve čtvrtek 9. října t. r. ve věku 94 let zemřela.
Kázání o 2. neděli postní, lekcionář „Pokání a obnova církve“
Otázka, zda existuje Bůh, neměla pro žida starozákonní doby žádný smysl. Jeho život byl zcela zakořeněn ve vztahu k Bohu. Vnějším vyjádřením tohoto postoje byla modlitba. V tzv. „velekněžské“ modlitbě Ježíšově je zmíněno vše, co učinil, co dělá a má v plánu uskutečnit Bůh Otec. Její úvod, který nechává do druhé neděle postní zaznít letošní kazatelský plán, sice nerespektuje tradiční rozdělení Ježíšovy velekněžské řeči na tři části blízké oddílům modlitby obsažené v prvokřesťanském spisu Didaché – zaznívá jen prvá pasáž, v níž se Ježíš obrací k Bohu se zřetelem na sebe (v. 1-5) a část druhého oddílu, ve kterém se hovoří o apoštolech (v. 6-8) – ale i těchto osm veršů bohatě postačuje k přiblížení Božího spasitelského plánu: Ježíš ze své věčnosti vstoupil do časnosti, aby každému dal možnost dojít tam, kam se on, po skončení svého poslání, vrátil. Kdo užije této záchranné možnosti, kdo se otevře Božímu zjevení a uvěří, že Ježíš je Božím vyslancem, a kdo zachová své nebeské příbuzenství (Boží moc není despotickou vládou), ten na soud nepřijde, nýbrž přejde svou smrtí do života na výsluní Spasitelovy slávy. Pokračovat ve čtení „Oslav mě u sebe, Otče…“
Kázání na druhou neděli po Zjevení Páně, lekcionář „Pokání a obnova církve“
Vánoce skončily a nám nezbývá než vymést vývěsní skříňky na našich sborech a farách, vyměnit obrázky a ve sborových výkazech zúčtovat se starým rokem. Písmo ale připomíná, že konec je jen zdánlivý, že betlémské slovo o světle a teple Boží milosti volá člověka, že Kristus se nám proto zjevil, aby nás učinil svými služebníky a svědky. Čteme tedy v Janově evangeliu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“ Slovo se stalo tělem, aby nás přivedlo zpět k Bohu, přes všechny naše výhrady a předsudky. Pokračovat ve čtení „Služebník a svědek Kristův“
Vážení přátelé, letošní adventní období je kratší, neboť poslední čtvrtá adventní neděle vyjde na Štědrý den, takže za týden touto dobou se již budete chystat zasednout ke štědrovečerní tabuli. Dnešní adventní setkání na tomto místě je tedy letos poslední, a tak bych se rád s vámi zamyslel nad přáním, které v blízkosti Vánoc často zaznívá. Mnozí si v těchto chvílích přejí bohatého Ježíška. Asi není potřeba vysvětlovat, že tím myslí především bohatou vánoční nadílku pod stromečkem. Pokračovat ve čtení „Promluva u vánočního stromu“