Církve československé husitské
Kázání uveřejněné v ČZ 11/2012, 3. neděle postní, J 2,13-22
„Přiblížili se židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma,“ je psáno hned v úvodu naší perikopy. Začíná nový oddíl, začíná něco nového. My se v období postu snažíme, abychom se smiřovali s ostatními a smiřovali se s Hospodinem. Pro přicházející čas se vyrovnávali s tím starým. K tomu nám může pomoci Kristovo očištění chrámu. Pokračovat ve čtení „Není chrám jako chrám“
Kázání v Broumově, 2. neděle postní
Gn 22,11b-14, Mk 8,31-38
Zachraň se, kdo můžeš! SOS = Save our souls! (Zachraňte naše duše!) – To jsou známé výkřiky úzkosti, když jde o všechno. O co že jde, když se tak volá? Co znamená to všechno?
Abraham byl poutníkem celého Předního Východu starověku, měl určitě dostatečný majetek, který vždycky naložil na velbloudy a posunul se dál ze známa do neznáma. Být v těch pustinách bez velbloudů a stád ovcí tenkrát prostě nešlo. A přece, když mu šlo o všecko, nešlo o majetek! Jemu záleželo na pokračování – na rodu, na synovi, kterého se dočkal až ve stovce let. Pokračovat ve čtení „Zachránit a ztratit“
Kázání uveřejněné v ČZ 8/2012, Poslední neděle po Zjevení Páně, Mk 9,2-9
Před nedávnem jsme oslavili svátek Křtu Páně a dnes, v předvečer začátku postního období, se před námi otevírá Markovo svědectví o Ježíšově proměnění na hoře. Oba příběhy, které rámují čas v našem liturgickém kalendáři zvaný „po zjevení Páně“, jsou si velice podobné. Pokračovat ve čtení „Světlo, které nezhasne“
V letošním roce si v souvislosti s naším druhým patriarchou Gustavem Adolfem Procházkou (18. 3. 1872 – 9. 2. 1942), připomeneme hned dvě výročí. 140 let od jeho narození a 70 let od jeho úmrtí. Náš II. Patriarcha byl mužem v mnoha ohledech nezapomenutelným a ještě dnes se u pamětníků či znalců historie CČS(H) setkáváme s více či méně příznivým hodnocením jeho patriaršího „panování“.
Kým však byl Gustav Adolf Procházka ve skutečnosti? Především byl mužem činu, bývalým katolickým seminaristou a posléze knězem, pocházejícím z početné rodiny dámského krejčího Emanuela Procházky a jeho zbožné manželky Aloisie. Prostý původ, seminaristická výchova, která kladla veliký důraz na řád a poslušnost, jakož i konfrontace s tvrdou realitou života řadového kněze v počátcích 20. století, to vše vedlo k formování osobnosti GAP a předznamenalo i jeho – ne vždy s nadšením přijímané – působení v pozici biskupa nově ustavené východočeské diecéze (od r. 1923), až po jeho „panování“ v úřadě patriarchy CČS(H) (od r. 1928). Pokračovat ve čtení „Dvojí výročí II. patriarchy Gustava Adolfa Procházky“
Kázání o 4. neděli v mezidobí v Broumově; Mk 1,21-28
„Existují dva způsoby, jak se stát prorokem.
Jedním z nich je sdělit zotročeným, že jsou svobodní.
To je těžká cesta Mojžíšova.
Druhý způsob je sdělit těm, kteří si myslí, že jsou svobodní,
že jsou v podstatě zotročení.
To je ještě těžší cesta Ježíšova.“
(Richard Rohr)
Lidé (hlavně děti) se někdy trestají tím, že spolu nemluví. Kamarádky spolu přestanou mluvit, kamarádi se sobě vyhýbají. Ženy zavedou tichou domácnost (a mužům se tím někdy docela uleví). Je to takové ticho, kterým říkají: Nestojím o tebe, dej mi pokoj. Pokračovat ve čtení „Oslovit Slovem“
Kázání uveřejněné v ČZ 4/2013 – 3. neděle po Zjevení Páně, Mk 1,14-20
„Končí předchůdcovské období pů-sobení Jana Křtitele. Kristus je pokřtěn Otcem, Duchem svatým, nastal čas mesiášského poslání. Ježíš zahajuje svou činnost. A kde? Nikdo by nečekal, že začne v Galileji. Ta vůbec neměla pověst pravé zbožnosti. Jenomže Ježíš byl poslušný prorockého slova: lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo. Pokračovat ve čtení „Je to nové učení – plné moci“
Kázání uveřejněné v ČZ 3/2012, 2. neděle po Zjevení Páně J 1,43-51
„Uvidíš věci daleko větší,“ říká Ježíš Natanaelovi, když je tento ohromen jeho slovy: „Dříve, než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem.“ Uvidí věci daleko větší. Věci krásnější i hrozivější, jasnější i záhadnější. Nebo možná nejkrásnější a nejhrozivější, nejjasnější i nejzáhadnější. A co my? Nás také Ježíš viděl pod fíkem, nebo spíše za volantem, u po-čítače, ve škole, na hřišti ještě dříve, než k nám dolehlo jeho slovo. A i nám je slíbeno vidět věci daleko větší. I nám platí to pozvání na cestu, která neslibuje ani klid ani jednoduchost, zato ale zaručuje pevné a jisté vedení. Pokračovat ve čtení „Také v nás není lsti?“
Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Jan 1,9
Sestry a bratři,
pozdravuji Vás všechny, kteří se setkáváte v našich sborech, modlitebnách a na dalších místech k vánoční slavnosti Kristova narození. On o sobě řekl: Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě (J 12,46) . Pokračovat ve čtení „Vánoční dopis bratra patriarchy“
Kázání uveřejněné v ČZ 51/2011, 4. neděle adventní, Lk 1,26-38
Milí přátelé, čas občanského kalendáře pokročil a my stojíme těsně před svátky vážícími se k narození Krista – Mesiáše. Pomyslně na rozhraní, před rozhodující změnou mající vliv na naši civilizaci, očekáváme v nejistotě a zároveň naději, že i letos dojde ke zrození Boha a že on už bude s námi. Předpokládám, že jsme ještě zcela neotupěli, nevyhořeli, nevzdali životní boj, nestali se nadmíru cynickými a dokážeme ještě čekat na Hospodina, na jeho neopakovatelný vstup do světa, kterého se malé děti dosud věřící „na Ježíška“ v těchto dnech již nemohou dočkat. Vytrženi z šedi času, před příchodem Božím, můžeme ochutnávat čas nasycený nadějí, bez které je svět jen propastná tůně, pustá a prázdná a nad ní tma. Pokračovat ve čtení „Ten, který má moc upevnit nás ve víře“
Jak prohloubit život náboženských obcí? Od čeho začít? V sobotu 26. listopadu se z popudu některých duchovních konalo v Náchodě setkání členů rad starších náchodského vikariátu. Nebylo svoláno – jak se obvykle stává – kvůli úředním záležitostem, ale kvůli sebevzdělávání ve víře. První setkání bylo věnováno rozhlížení se a orientaci v naší současnosti i vizi života církve v blízké budoucnosti. Po povzbudivé úvodní pobožnosti vikáře Jiřího Musila, který zaostřil pohled na vyhledávání důstojnosti, darů a jedinečnosti členů společenství, následoval fundovaný vhled do současnosti, v níž je dnes třeba svědčit křesťanskou vírou a lidskými vztahy o Bohu. Svou přednáškou o postmoderní době a jejích souvislostech Mgr. Pavel Tuček velmi zaujal a vyvolal řadu reakcí posluchačů. Zdůraznil mj., co dnes rozkládá základy lidské pospolitosti, a co je třeba držet a neopouštět, jaké podstatné prvky ji tmelí: láska, soucit, solidarita. Vizi církevní práce ve změněných podmínkách pak předestřel biskup Štěpán Klásek. Její základ vidí spíš než v penězích v duchovním životě jejích služebníků a členů. Pokračovat ve čtení „Od čeho začít?“