Královéhradecká diecéze

První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. […] Pak se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“
16 Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘.

(J 20,1.14-16)

Kristus vstal z mrtvých! Aleluja!

Níže naleznete přehled dnešních svátečních bohoslužeb: Pokračovat ve čtení „První den po sobotě“

Toto je noc,
v níž Kristus zpřetrhal pouta smrti
a jako vítěz vystoupil z hrobu.

Bylo by marné naše zrození,
kdyby nás Kristus nezachránil.
Ó nepochopitelná Otcova lásko:
obětovala jsi Syna, abys vykoupila služebníky.

Vpravdě nezbytný byl hřích Adamův,
který Kristus zahladil svou smrtí.
Ó šťastná vino,
pro kterou přišel Vykupitel tak vznešený a veliký!

(z velikonočních chvalozpěvu Exsultet)

Kristus vstal z mrtvých a jeho vzkříšení zahání temnotu hříchu!
Požehnané Velikonoce všem!

V křesťanském kalendáři je Bílá sobota (lat. sabbatum sanctum, s. magnum či s. luminum) dnem před Velikonoční nedělí, součást Svatého týdne a velikonočního tridua.

Během dne se nekonají žádné obřady ani bohoslužby. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce. Nastupující noc už patří obřadům Velikonoční vigilie.

Na Bílou sobotu končí postní doba. Svůj název den získal zřejmě od bílého roucha katechumenů, kteří se po celý den intenzivně připravovali na křest o velikonoční vigilii. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení, konaných tento den před nedělí Zmrtvýchvstání.

Bílá sobota je prostředním dnem velikonočního tridua. Večerem o Zeleném čtvrtku se zahajuje první den tridua Velký pátek, Bílá sobota je druhým dnem a triduum vrcholí o Velikonoční vigilií a neděli Zmrtvýchvstání Páně.

Níže naleznete výpis dnešních bohoslužeb v naší diecézi, které se konají většinou doopravdy po západu slunce jako velikonoční vigilie: Pokračovat ve čtení „Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko“

Byl den přípravy před svátky velikonočními, kolem poledne. Pilát Židům řekl: „Hle, váš král!“ Oni se dali do křiku: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!“ Pilát jim řekl: „Vašeho krále mám ukřižovat?“ Velekněží odpověděli: „Nemáme krále, jen císaře.“ Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili. Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota. Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho a Ježíše uprostřed. Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský, král židovský.

(J 19,14-19)

Dnes je velký pátek. Scházíme se k bohoslužbám, při kterých se čtou Pašije (zpráva o utrpení Ježíše Krista) a společně rozjímáme u jeho kříže. Níže naleznete stručný přehled dnešních bohoslužeb v našich sborech: Pokračovat ve čtení „Ježíš Nazaretský, král židovský“

A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal.

(L 23,46)

Všechno odevzdává do rukou Otce – jemu všechno patří, jen on může odpovědět, vysvobodit. Dokážeme se vždycky a ve všem plně spolehnout na Boha? Důvěřujeme mu? Dokážeme mu svěřit celý svůj život?