Kázání uveřejněné v ČZ 27/2011, Jana Husa a Jeronýma Pražského, Mt 10,17-22
„Každý člověk by měl být tak dobrým, zbožným a spravedlivým, aby motivoval své bližní k následování a společně došli do nebeského království.“ Tato věta je parafrází Husovy teze vyřčené v jednom z jeho kázání z r. 1411.
Hus, podobně jako jeho žák Jeroným Pražský, kladl na sebe požadavky maximální. Zatímco první úzkostlivě zápasil o pravdu Kristovu v pokoře a bázni Hospodinově, druhý se za poznanou pravdu rval (někdy i doslova) na univerzitních kolbištích, na dvorech význačných šlechticů a panovníků, i na půdě nepřátelských řeholních chrámů. Zatímco první velebil víru a mravnost bez ohledu na národnost („Lepší jest mi Němec dobrý, než li bratr Čech zlý“), druhý se neváhal pustit do Němců, chválit český národ, ba přisuzovat mu původ nejvznešenější – řecký! A zatímco první
zemřel v poznané pravdě, a neustoupil ani o píď, neodvolal a nepodlehl nátlaku ani surovosti vyslýchatelů, druhý – věren své rozporuplné povaze plné emocí a vášní – nejprve zapře svého mistra a učitele Jana, učiní ponižující pokání, naplije si doslova do tváře pro pobavení obtloustlého davu dobových zákoníků a papalášů, aby v sobě po čase nalezl nevídanou sílu, která mu dá odvahu, aby se vysmál svým katům do očí, odvolal odvolané, přiznal se k „mistříčkovi Husovi“ a následně podstoupil smrt na hranici.
Oba muže však přeci jen něco podstatného spojuje! Urputnost, s níž odmítají podlehnout iluzi náboženské jistoty, doprovázené dobovým rozkladem a hnitím stávajícího řádu. Oba muži nestojí o prefabrikovanou spásu, kterou jim má zaručit zákonické memorování a kolotoč rituálů a náboženských obřadů, z nichž se vytratilo to podstatné – radostné prožívání setkání se vzkříšených Ježíšem! Setkání s tím Ježíšem, který chodil v chudém šatě, neholedbal se důstojností magisteria, neštítil se chudobných a nemocných a neposílal odpůrce na smrt! Za tohoto Ježíše oba muži zemřeli! Jména většiny jejich soudců upadla v zapomnění, nikoho nezajímají. Jan Hus a Jeroným Pražský vzpomínáni od věrných jsou a budou i nadále!