I. Hospodin Jozuovi řekl: „Dnes jsem od vás odvalil egyptskou potupu.“ Proto pojmenoval to místo Gilgál (to je Odvalení); jmenuje se tak až dodnes. Izraelci tábořili v Gilgálu. Čtrnáctého dne toho měsíce navečer slavili na Jerišských pustinách hod beránka. Druhého dne po hodu beránka začali jíst nekvašené chleby a pražené zrní z výtěžku země, právě toho dne. Toho druhého dne, kdy začali jíst z výtěžku země, přestala také mana; teď už Izraelci manu neměli, ale toho roku jedli z úrody kanaánské země.
Jozue 5, 9-12
Hospodine, na pouti života nás vedeš do země zaslíbené, směřuješ k očištění, před novým životem.
Jako kdysi Boží lid byl obřezán, my křtem, jak věříme – vstupujeme do života teď a tady, v němž je odvalen těžký kámen z hrobu, smrti i od „démonů pouště“.
Děkujeme za očišťující sílu křtu, co odvaluje vše neslučitelné s životem u Tebe. Prosíme za křtěnce, kteří se už připravují i za ty, kteří se teprve na svátost chystají.
II. Od nynějška už nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek. Ačkoli jsme dříve viděli Krista po lidsku, nyní ho už takto neznáme. Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem! Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.
2. Korintským 5, 16-21
V poselství nového života k nám promlouváš, Pane, že se máme vzdát lidských měřítek a jako nové stvoření vidět Krista ve všem a v každém člověku.
Sloužit smíření a dát se smířit, znamená vzít kříž svůj i břemena druhých.
Prosíme, dávej nám sílu, jako si dával i svému Synu. Prosíme, ať mocněji překonáváme svá měřítka i přeměřování tohoto světa a společnosti. Stále nám, prosíme, domlouvej.
III. Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat. On mu odpověděl: ›Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého. ‹ I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. Ale on odpověděl: ›Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele. ‹ On mu řekl: ›Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen‹“
Lukáš 15, 25-32
Otče, jsme rádi, že se smíme vnímat jako Tvé děti, jsme na to i hrdí. Někdy ale namísto toho, abychom se radovali, že žijeme s poznáním tvé lásky, chceme Tě víc vlastnit a mít jen pro sebe.
Velkorysost a přejícnost chybí našemu pohledu.
Prosíme, zastav nás vždy, když namísto velkorysosti a přejícnosti necháme si vnutit strach, co špiní naše vnímání a zamezuje radosti spolu s Tebou.
Přímluvy:
- Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, která se dotýká jich samotných, nebo těch, na kterých jim velmi záleží.
- Prosíme za přípravu našeho nitra pro dobu postní a skutečnost radosti v přípravě na Velikonoce.
- Prosíme za všechny porušené mezilidské vztahy. Prosíme za Michala a Kláru.
- Prosíme za probuzení sil lásky mezi lidmi.
- Prosíme o požehnání pro službu církve. Prosíme za opravdovost služby CČSH ve všech náboženských obcích. Prosíme za požehnání pro setkání vikariátního shromáždění královéhradeckého vikariátu.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich…)
Váš biskup Pavel