Texty pro neděli 24. února 2019 – 7. neděle po Zjevení
První čtení: Genesis 45, 3-8.15
Josef řekl bratrům: „Já jsem Josef. Můj otec vskutku ještě žije?“ Bratři mu však nemohli odpovědět; tak se ho zhrozili. Josef je proto vyzval: „Přistupte ke mně.“ Když přistoupili, řekl jim: „Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života. V zemi trvá po dva roky hlad a ještě pět let nebude orba ani žeň. Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození. A tak jste mě sem neposlali vy, ale Bůh. On mě učinil otcem faraónovým, pánem celého jeho domu a vladařem v celé egyptské zemi. Políbil také všechny bratry, sklonil se k nim a plakal. Teprve potom se bratři rozhovořili.
Bratře Ježíši, poslali jsme Tě na kříž, ale Bůh Otec Tě vzkřísil z mrtvých.
Tak jako kdysi Josefovi bratři, také i my v tichém úžasu stojíme před Tebou, Bratře.
Děkujeme za lásku Tvou i našeho Otce, děkujeme, že nás přijímáš a prosíme, přemáhej stále náš strach i rozpaky života.
Druhé čtení: 1. Korintským 15, 35-38.42-45.50
Někdo snad řekne: „Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?“ Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře. A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny. Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo. Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné. Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci. Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní. Jak je psáno: „První člověk Adam se stal duší živou“ – poslední Adam je však Duchem oživujícím. Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném.
Pane, dáváš nám podíl na svém království, zveš nás do života na věčnosti.
Neumíme si mnohé představit, smrt je hádankou, protože se opíráme o své tělo a svět.
Prosíme o posilu duše, ať víra vše rozjasňuje. Prosíme za ty, kteří si donekonečna kladou pošetilé otázky a nehledají Tvou odpověď.
Evangelium: Lukáš 6, 27-38
Ježíš řekl: „Vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět. Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte i vy s nimi. Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Činíte-li dobře těm, kdo vám dobře činí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci. Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek. Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“
Bože, při Tvém soudu, chtěli bychom se setkat s Tvou milostí, být obdarováni dobrou mírou.
Naše lidské soudy ale přetřásají mnohé a bývají bez dobré míry.
Prosíme, dávej našim srdcím patřičnou moudrost. Ať nejsme tolik svázáni zákonem protislužeb a jsme otevření k lásce čisté.
Přímluvy:
Prosíme především za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám velmi záleží. Prosíme za Ladu Kocourkovou, Zdenku Pechlákovou. Milušku Bulířovou, Lidmilu Kukuczkovou a…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, aby nás láska spojovala, vedla k průzračným slovům a činům. Prosíme, ať naše domovy i naše srdce jsou v plnosti prozářeny světlem víry, naděje a lásky.
Prosíme o požehnání pro pokračování diecézního kazatelského kurzu v Hradci Králové.
Prosíme za dar míru ve světě. Prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel