neděle 31. prosince 2017 – Díkůvzdání za Boží ochranu a vedení
První čtení:
Kazatel 3, 1-8
Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat; je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat; je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat; je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat; je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit; je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje.
Končí další rok, Pane, a já se nutně ptám, jaký čas se přede mnou otvírá nyní?
Dáváš mi poznat, že mám vše vnímat jako čas pro Tvé království.
Prosím, ať úkoly času určuje Duch svatý, který je ve mně jako Tvůj dar.
Druhé čtení: 1. Janův 2, 22-29
Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna. Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. Ať ve vás tedy zůstává to, co jste slyšeli od počátku. Zůstane-li ve vás, co jste slyšeli od počátku, zůstanete i vy v Synu i Otci. A to je zaslíbení, které on nám dal: život věčný. Toto jsem vám napsal o těch, kteří vás matou. Ale zasvěcení, které jste vy od něho přijali, zůstává ve vás, takže nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho zasvěcení vás učí všemu, a je pravé a není to žádná lež; jak vás vyučil, tak zůstávejte v něm. Nyní tedy, děti, zůstávejte v něm, abychom se nemuseli bát, až se ukáže, a nebyli jím zahanbeni při jeho příchodu. Víte-li, že on je spravedlivý, pochopte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z něho zrozen.
Pravdou je Ježíši, že tě nazýváme Kristem, pravdou je, že zůstat v tom, co nás učíš, bývá těžké.
Naše slova zůstávají na povrchu pravdy, srdce a činy unikají z hloubky zasvěcení.
Prosíme, dávej nám odvahu vidět pravdu, ať v naději vyhlížíme nový rok 2018 a nehledáme jinou spásu než u Tebe.
Evangelium: Marek 11, 12-14.20-25
Ježíš dostal hlad. Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic než listí, neboť nebyl čas fíků. I řekl mu: „Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!“ Učedníci to slyšeli. Ráno, když šli kolem, uviděl ten fíkovník uschlý od kořenů. Petr se rozpomenul a řekl: „Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl.“ Ježíš jim odpověděl: „Mějte víru v Boha! Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ›Zdvihni se a vrhni se do moře‹ – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít. Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít. A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení.“
Otče, končí období, které jsme v naší diecézi nazvali Rokem víry.
Především ovšem chceme, aby naše důvěra v Tebe byla živá v každý čas. Aby naše pochyby a nejistota se staly minulostí.
Prosíme, ať poznání víry v nás roste a dává dobré ovoce. Ať nás modlitby i odpuštění víc propojuje s Tebou i s lidmi.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží…
Prosíme za Helenu Salfickou, Jana Tichého, Květu Novákovou, Jaroslava Rouska, Josefa Švába a za všechny, kteří se potýkají se svou nemocí, nebo je tíží nemoc jejich blízkých.
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za obnovu a růst víry.
Prosíme za mír ve světě, prosíme za toleranci, otupění lidské nenávisti, prosíme za pokoj v Jeruzalémě.
Prosíme o požehnání pro všechna setkání, kdy budeme ukončovat období roku 2017. Ať nás do dalšího roku vede Tvé Slovo a jsme neseni nadějí.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel