neděle 30. prosince 2018 – Rodiny Páně
První čtení: 1. Samuelova 2, 18-20.26
Samuel konal službu před Hospodinem, mládeneček přepásaný lněným efódem. Jeho matka mu dělávala malou pláštěnku a rok co rok mu ji přinášela, když putovala se svým mužem, aby obětovali výroční oběť. Élí žehnal Elkánovi a jeho manželce. Říkal: „Nechť tě Hospodin zahrne potomstvem z této ženy místo vyprošeného, který byl vyprošen pro Hospodina.“ Pak odcházeli domů. Mládeneček Samuel prospíval a byl oblíben u Hospodina i u lidí.
Hospodine, i my máme konat službu před Tebou, prospívat a cítit se oblíbení.
Jsme Tvé děti, náš bratr Ježíš nás spojil do jedné rodiny.
Prosíme za své nejbližší, ne vždy a vše od nich máme v oblibě, ale naše služba nám velí je přijímat, milovat a vyprošovat jim Tvé požehnání.
Druhé čtení: Koloským 3, 12-17
Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni. Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch. Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
Před Tebou, Pane, jsme nazí, před Tebou vše je odhalené.
Před lidmi máme se přiodít šatem milosrdného soucitu, dobroty, skromnosti, pokory a trpělivosti.
Děkujeme za toto poznání víry a prosíme, ať v našem srdci vládne mír Kristův, tak aby nás v církvi zjevně oblékal a sjednocoval.
Evangelium: Lukáš 2, 41-52
Každý rok chodívali Ježíšovi rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma. Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem. A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli. Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými. Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě. Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky. Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí. Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“ Ale oni jeho slovu neporozuměli. Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci. A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.
Kriste, svět lidí se často žene za pozemskými věcmi. Úzkost a hledání lidstvo provází.
Dáváš nám možnost, Pane Ježíši, abychom u Tebe nacházeli odpověď na všechny palčivé otázky.
Prosíme za ty, kteří vánoční svátky budou letos prožívat v pocitech ztracenosti a prázdnotě. Dej, ať jim rozumíme a oni, ať porozumí Tobě.
Přímluvy:
Prosíme v tomto vánočním čase za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám velmi záleží.
Prosíme za Jendu Ročka, Ladu Kocourkovou, Lidmilu Kukuczkovou, Libuši Šrůtkovou…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, za ukotvenost v naději pro rok 2018. Prosíme za všechny, kdo bloudí, utápí se ve smutku, depresi, alkoholu a prázdnotě.
Prosíme o požehnání pro všechna vánoční setkání v náboženských obcích. Prosíme ať naše domovy i naše srdce jsou v plnosti prozářeny světlem víry, naděje a lásky.
Prosíme za dar míru ve světě. Prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel