I. Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky.
Izajáš 61,10
Hospodine, svůj lid jsi povolal ke službě kněžské. Máme být nevěstou, čekající, krášlící se šperky, které nám byly svěřeny.
Vánoční svátky každého bez rozdílu samovolně směřují ke službě kněžské a ke krásnému čekání na ženicha.
Prosíme, ať ve své službě Tobě a tak i lidem dokážeme jít pod povrch – do opravdové hloubky služby a krásy.
II. Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího: „Abba, Otče.“ A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic.
Galatským 4, 4-7
Poslal jsi na svět svého Syna, abychom my našli Bratra a tak i Tebe, Otče. My narození z ženy, chodící po této zemi – nacházíme ukotvení ve vztahu k Tobě.
Díky za Tvého Ducha, který z nás volá: „Abba, Otče“ a spojuje nás tak s Tebou i se všemi dědici Tvého království.
Prosíme za ty, kteří se nyní utápí ve vztahu k sobě, trpí samotou a je pro ně zastřeno poznání osvobození ve Tvém Duchu. Prosíme za všechny, kdo trpí mezilidskými vztahy a všelijak ztrácí se ve vztahu k Tobě, Otče.
III. A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma. Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.
Lukáš 2,38-40
Náš dobrý Pane, chválíme Tě – naše oči vidí Tvé spasení. Mluvíme před Tebou o narozeném dítěti mezi námi a v nás.
Narozený Ježíš kdysi rostl v síle a moudrosti, Tvá milost byla s ním, až dorostla v dokonalost.
Prosíme, kéž bychom také i my rostli v moudrosti a v síle. Prosíme za sebe, za své rodiny, za církev i veškerou pozemskou pospolitost.
Přímluvy:
Prosíme, za všechny, pro něž byly letošní svátky plné stresu a napětí, doveď je Pane k rozlišení a síle svého Pokoje.
Prosíme za ty, pro něž jsou tyto dny spojené s bolestí, samotou a tíží vzpomínek, prosíme radost víry pro ně.
Prosíme za pokoj ve světě, zvláště tam, kde je člověk člověku vlkem a kde zuří boj. Zvláště prosíme za pronásledované křesťany ve světě.
Prosíme za Aničku a Martina Haladovy, jejich děti a celou jejich rodinnou situaci.
Prosíme o požehnání, Pane, v tomto týdnu pro vánoční bohoslužby, prosíme o radost víry.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich)
Váš biskup Pavel
Vánoční přídavek sestry Jany Valentové z Trutnova:
Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?
Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.
Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy.
To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář – toť Jákob.
Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
Žalm 24, 3 – 7
Vykročit ze svého mnohdy poskvrněného lidství a navrátit se k Hospodinu. Procitnout, vyznat sužující bolest a tíhu, hledat Boží tvář, dotazovat se po Boží vůli. Jít tak ve stopách praotce Jákoba. Jít a prokazovat vůli Boží nám dostupnou. Žít život v Duchu lásky, mít čisté, neposkvrněné ruce a ryzí srdce.
V každém z nás byly vystavěny vchody věčné. Byly nám dány zrovna tak jako domu dveře.
Tyto vchody mají být prostorné, připravené. Připravené pro vejití Krále slávy.
Vyhlížíme-li tedy tohoto Krále, toužíme-li po požehnání od Hospodina, pak slyšme jeho hlas, vyzývající:
„Zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné.“
Nyní je čas příhodný, nyní je čas spásy.
Amen