17. prosince 2017 – 3. neděle adventní
První čtení: Izajáš 61, 1-3.10-11
Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění, vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje. Nazvou je Stromy spravedlnosti a Sadba Hospodinova k jeho oslavě. Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky. Jako země dává vzrůst tomu, co klíčí, jako zahrada dává vzklíčit tomu, co bylo zaseto, tak Panovník Hospodin dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi pronárody.
Pane, vím, že žádný strom neroste do nebe a žádný zde nebude věčně.
Také já musím se ptát: jaký užitek, jakou úrodu přináším. Na Tobě jsem závislý a navíc, všechny účty jednou budou vyrovnány.
Prosím, ať tento adventní den je pro mě ve světle příprav na Tvůj příchod a má duše Tě plně chválí a jásá.
Druhé čtení: 1. Tesalonickým 5, 16-24
Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. Plamen Ducha nezhášejte, prorockými dary nepohrdejte. Všecko zkoumejte, dobrého se držte; zlého se chraňte v každé podobě. Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní.
Děkujeme Ti, Pane, za plamen Tvého Ducha, který nás volá k radosti.
Děkujeme za odvahu, kterou nám dáváš, abychom zkoumali svět a dobrého se drželi.
Prosíme, chraň nás před všemi pastmi beznaděje, smutků a zla.
Evangelium: Jan 1, 6-8.19-28
Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: „Kdo jsi?“ Nic nepopřel a otevřeně vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“ Znovu se ho zeptali: „Jak to tedy je? Jsi Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“ Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?“ Řekl: „Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně – jak řekl prorok Izaiáš.“ Ti vyslaní byli z řad farizeů. Otázali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“ Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte – ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi.“ To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil.
Kriste, stojíš uprostřed nás jako vzácný host i jako ten, kdo je u nás doma.
Nejsme toho hodni, ale Tvá milost se dotýká tohoto času a prostoru.
Prosíme za všechny lidi na této zemi a zvláště Tě prosíme za naši vlast. Prosíme, dej, ať lidé vedle pozemských darů víc touží i po Tobě.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží… Prosíme za Helenu Salfickou, Bohumila Kláska, manžele Tesařovy…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za obnovu a růst víry v roce 2017.
Prosíme za naši zem, aby zde vládla odpovědnost a dobrá vůle. Prosíme za ty, kteří mají v rukách moc, ať nehledají svůj prospěch, ale Tvou vůli.
Prosíme o požehnání pro konferenci duchovních hradeckého a pardubického vikariátu, zasedání ústřední rady. Prosíme o požehnání pro všechny adventní pobožnosti, koncerty a setkání v našich náboženských obcích.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi o nich. Váš biskup Pavel