neděle 4. února 2018 – 5. neděle po Zjevení
První čtení: Izajáš 40, 21-26
Což o tom nevíte? Což jste neslyšeli? Neoznámili vám to už na počátku? Což nechápete, kdo položil základy zemi? Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání. Ten hodnostáře za nic nemá a jako s nicotou nakládá se soudci země. Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti, sotva jejich odnož kořeny do země zapustila, zaduje na ně a oni schnou a vichr je odnáší jako slámu. „Ke komu mě chcete připodobnit, aby mi byl roven?“ praví Svatý. „K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?“ Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna.
Hospodine, není na světě ani v dálném vesmíru nic, s čím bychom Tě mohli poměřit.
Jsme jen součástí Tvého tvoření, zrnkem dočasným, které tady dnes chceš mít.
Prosíme, zbav nás všech falešných představ o sobě a o Tobě.
Druhé čtení: 1. Korintským 9, 16-23
Nemohu se chlubit tím, že kážu evangelium; nemohu jinak, běda mně, kdybych nekázal. Kdybych to činil ze své vůle, mám nárok na odměnu; jestliže jsem byl povolán, plním svěřený úkol. Zač tedy mohu čekat odměnu? Za to, že přináším evangelium zadarmo, že jsem se vzdal práva, které mám jako kazatel evangelia. Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal. Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem – i když sám pod zákonem nejsem. Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona – i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus. Těm, kdo jsou slabí, stal jsem se slabým, abych získal slabé. Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé. Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl.
Pane, i my se snažíme získat druhé pro evangelium, víme, že jsi nás k tomu povolal.
Ne vždy se umíme k lidem snížit, abychom byli srozumitelní a čitelní a jindy zas, děláme z lidí své bohy.
Prosíme, dávej nám moudrost Tvého Ducha, ať vyvažujeme lidské nároky na nás a Tvé povolání.
Evangelium: Marek 1, 29-39
Když Ježíš vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je. Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil. Šimon a jeho druhové se pustili za ním. Když ho nalezli, řekli: „Všichni tě hledají.“ Řekne jim: „Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, neboť proto jsem vyšel.“ A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.
Kriste, vyháníš zlé duchy i dnes. Horečka malomyslnosti, beznaděje a zoufalství, před Tebou ustupuje.
Děkujeme, že nás bereš za ruku a pozvedáš i nás.
Prosíme, za ty, kteří si neví rady, zimnice strachu je zmáhá. Kéž Tě mohou přivítat doma.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží…
Prosíme za Jana Tichého, Vlastu Pospíšilovou, Dagmar Blažkovou, za všechny, kteří se potýkají se svou nemocí, nebo je tíží nemoc jejich blízkých.
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za ukotvenost v naději v tomto čase roku 2018. Prosíme o požehnání pro diecézní katedru, konferenci duchovních náchodského a pardubického vikariátu a pro pokračování kazatelského kurzu.
Prosíme za mír ve světě a otupění lidské nenávisti, prosíme za pokoj mezi lidmi. Prosíme za naši vlast, ať v čase po volbách vítězí vzájemnost a respekt.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel