I. Hlas toho, jenž praví: „Volej!“ I otázal se: „Co mám volat?“ „Všechno tvorstvo je tráva a všechna jeho spolehlivost jak polní kvítí. Tráva usychá, květ vadne, zavane-li na něj vítr Hospodinův. Věru, lid je pouhá tráva. Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky.“
Izajáš 40, 6-8
Hospodine, Tvá zvěst přináší útěchu, potěšení a my jsme povoláni jako svědkové milosti víry.
Naše spolehlivost a síly jsou prchavé. Jsme jako tráva, co sama v náporu větru neobstojí. Naše potěšení života vezdejšího není na věky a nemůže růst z nás.
Tráva usychá, květ vadne, Hospodine, a tak i prosíme, doprovoď nás svým Slovem přes všechny pustiny dneška a nevyrovnanost cesty života. Dej ať rosteme v Tobě.
II. Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: „Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.“
2. Petrův 3, 3-4
Kriste, zakusil jsi mnoho posměvačů, když jsi visel na kříži. Vidíš jich teď ještě víc, i když jsi vstal z hrobu. Uvidíš je, až přijdeš znovu?
Kriste, co bude s posměvači a lháři, není naší věcí. Trápí a souží nás jejich postoj, ale všechny jejich rány Ty sám v nás hojíš.
Děkujeme Kriste a prosíme, ať víme, kde a jak se máme chopit břemene druhých. Kéž přes všechny jejich rány nacházíme úlevu ve Tvé léčbě.
III. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“
Marek 1, 6–8
Pane, přicházíš ke mně, přicházíš do mého domova, zasahuješ mé nitro. Nejsem hoden toho, abych Tě řádně přivítal, nejsem dobrý hostitel.
Svým Duchem mě křtíš a směřuješ, abych se před Tebou sklonil, těšil se z Tvého příchodu a řekl: „Vítej“.
Děkuji Ti za vše a prosím nyní ne za sebe, ale za ty, kteří jsou svázáni duchem nehostitelským. Za ty, kteří mají pocit, že si vystačí sami, utíkají před vodou křtu a především pak i před Tvým Duchem.
Přímluvy:
Myslíme na všechny, kteří prožívají bolest, nemoc a smutek…
- Prosíme, za opravdovost adventního ztišení, pokoje a svaté bázně před Tebou.
- Prosíme za radost a posilu naděje v našich náboženských obcích. Zvláště tam, kde se trápí, že se schází v malém počtu a různě pociťují slabost před „velkým“ světem.
- Prosíme o Tvé požehnání, Pane, v tomto týdnu pro Duchovní obnovu Královéhradecké diecéze v Brně.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli – napište mi, prosím, o nich)
Váš biskup Pavel