Modlitby 46. týden, 12. – 18. listopadu 2018

neděle 18. listopadu 2018 – 26. neděle po Duchu svatém

 První čtení: Daniel 12, 1-3

V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize. Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze. Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy.

                       Otče, vedeš nás, abychom byli prozíraví a viděli přes všechny hrůzy světa i obludnost smrti naději na záchranu.

            Poslal jsi nám ochránce, Krista a chceš naši věrnost.

            Prosíme, vyzbroj nás, ať záříme jako hvězdy už nyní a pomáháme mnohým ke spravedlnosti.

Druhé čtení (varianta I): Židům 10, 19-25

Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony – to jest obětováním svého těla. Máme-li tedy tak velikého kněze nad celým Božím domem, přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný. Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům. Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.

   

           Pane, často my lidé máme zájem o druhé, ale naše lidství nás spíš než k vzájemné pomoci – vede k ochranným zdím naší kritiky a pýchy.

            Neumíme se vždy povzbuzovat k dobrým skutkům, bojíme se zrady a zranění.

Prosíme, ať nás tímto dnem nese plná jistota našeho vztahu k Tobě, neotřesitelnost i přes lidské zlo.

 

Evangelium: Marek 13, 1-11

Když Ježíš vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pohleď, Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!“ Ježíš mu řekl: „Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“ Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!“ Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ›Já jsem to‹ a svedou mnohé. Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale ještě nebude konec. Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí. Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci i králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví. Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům. Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.“

 

            Kriste, je tolik zla mezi lidmi, malých i velkých válek různých typů a ran.

            Všechno bude jednou rozmetáno, nepřišel jsi na svět, abys vystavěl ráj – ale cestu úzkou.

            Prosíme, dej svému tělu, církvi odvahu. Ať i přes bolest světa z nás mluví Duch svatý.

 

Přímluvy:

Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám velmi záleží… Prosíme za Jendu Ročka, Miloslavu Pellyovou, Markétu Pácalovou a…

Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, za ukotvenost v naději pro rok 2018.

Prosíme za všechny, kdo bloudí, utápí se ve smutku, depresi, alkoholu a prázdnotě.

Prosíme o požehnání pro konferenci duchovních hradeckého a pardubického vikariátu a Slavnost světla 17. listopadu. Prosíme za mír ve světě, prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.

 

 

Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,

abychom je společně nesli, napište mi o nich.

Váš biskup Pavel