I. Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem. A kdyby mi i kůži sedřeli, ač zbaven masa, uzřím Boha, já ho uzřím, pro mne tu bude, mé oči ho uvidí.
Jób19,25-27a
II. Sám pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději, nechť povzbudí vaše srdce a dá vám sílu ke každému dobrému činu i slovu.
2. Tesalonickým 2,16-17
III. A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři, když nazývá Hospodina ›Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým‹. On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi.“
Lukáš 20,37-39
-
Vykupiteli života, Pane náš živý, děkujeme ti, že nás nutíš, abychom se před tebou zastavili. Před tebou vnímáme jako prach všechny naše starosti i tužby. Před tebou ztrácíme svou vlastní velikost.
Ledacos nás totiž sžírá, Pane. Na vlastní kůži poznáváme, jak nás snadno umí zranit život. Ne všechny rány nám zhojí čas, ne vše je tu pro nás a ne vše je dobré. Cítíme zranění a vidíme kolem sebe mnoho zraněných. Těch, co tě nevidí a neví, že jednou budeš stát nad jejich prachem a že jsi jejich živou nadějí.‘
Prosíme, ať se dokážeme těšit z naděje. Myslíme na ty, kteří se vzdalují zraku víry. Prosíme za ty, kteří nyní pláčou, pro slzy nevidí nic jiného a cítí jen a jen bolest. -
Nebeský Otče, chceme vnímat tvou lásku. Chceme nyní přehlušit vše, co na nás volá z tohoto světa a rozptyluje nás. Krátkodeché potěšení a povrchní naděje nás od tebe odvádí, naše srdce bývá světem povzbuzováno jen na chvíli.
Pane, prosíme, ať rozzvučí celou naši bytost tvá láska, ať se nás ve tvé milosti dotýká a nese nás k věčnosti.
Prosíme za povzbuzení tak, aby naše slovo bylo spojeno s činem. Prosíme, ať naše slovo a čin shledáš ty sám dobrým. Ať naše slovo i čin je dobrý, i když je nám dáno pohybovat se v nedobrém světě. -
Hospodine, vše co hoří, jednou skončí. Každý plamen nese kouř a jistotu konce. Každá svíce jednou dohoří a také i můj život jednou vyhasne.
Myslím na ty, kteří v mém nitru jemně září, i když se s nimi tady už nepotkávám. Myslím na ty, u kterých na chvíli stojím u hrobu a jak věřím, oni už svítí v plnosti ve tvé paměti. Děkuji ti, Hospodine za světlo, to které mi svítí a hřeje.
Prosím za všechny, které toto pochmurné počasí a vědomí ztrát vede do stínů a chladu na duši. Prosím, za ty, kteří za smrtí vidí jen černočernou prázdnotu, temnou díru, co jen člověka děsí…
Amen