Texty pro neděli 18. srpna 2019 – 10. neděle po svatém Duchu
První čtení: Jeremjáš 23, 23-29
Jsem Bůh, jenom když jsem blízko? je výrok Hospodinův; jsem-li daleko, Bůh už nejsem? Může se někdo skrýt ve skrýších a já ho neuvidím? je výrok Hospodinův. Nenaplňuji snad nebe i zemi? je výrok Hospodinův. Slyšel jsem, co říkají proroci, kteří v mém jménu prorokují klam. Říkají: „Měl jsem sen, měl jsem sen.“ Jak dlouho ještě? Je něco v srdci proroků, kteří prorokují klam, a proroků, kteří prorokují lest svých srdcí? Myslí si, že mé jméno vymýtí z paměti mého lidu svými sny, které si navzájem vypravují? Tak jako zapomněli na mé jméno jejich otcové kvůli Baalovi? Prorok, který má sen, ať vypravuje sen, ale kdo má mé slovo, ať mluví mé slovo pravdivě. Co je slámě do obilí? je výrok Hospodinův. Není mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův, jako kladivo tříštící skálu?
Bože, Tvá blízkost je stálá, to jen my býváme nestálí, slepí a hluší.
Ve víře víme, že schovávat se před Tebou nelze a všechna naše chtěná nadřazenost je klam.
Prosíme, za posilu naší víry, abychom se příliš neoddávali pozemským snům, ale Tvé vůli.
Druhé čtení: Židům 11, 29 – 33. 12,1-2
Izraelští věřili, a proto prošli Rudým mořem jako po suché zemi, ale když se o to pokusili Egypťané, pohltily je vlny. Izraelští věřili, a proto před nimi padly hradby Jericha, když je obcházeli po sedm dní. Nevěstka Rachab věřila, a proto přátelsky přijala vyzvědače a nezahynula s nevěřícími. Mám ještě pokračovat? Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, Bárakovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích, kteří svou vírou dobývali království, uskutečňovali Boží spravedlnost, dosáhli toho, co jim bylo zaslíbeno. Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu.
Pane, i my jsme Tví svědkové i my jsme těmi, kteří žijí ve vztahu k Tobě.
Odhazujeme přítěž a veškerý hřích, chceme vytrvat v běhu, a tak se upínáme na Krista.
Prosíme, ať nás On vede tímto dnem, směřuje do cíle, abychom i my mohli svědčit a vést druhé.
Evangelium: Lukáš 12, 49-57
Ježíš řekl: „Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal! Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná! Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem, budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ Také zástupům řekl: „Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: ›Přijde déšť‹ – bývá tak; a vane-li jižní vítr, říkáte: ›Bude vedro‹ – a bývá. Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas? Proč nejste s to sami od sebe posoudit, co je správné?“
Kriste, chceš, abychom opustili naše pokrytectví a lidskou váhavost.
Naše následování nikdy nespojí „ano i ne“ a Tvůj pokoj je jiný, než jaký nabízí svět.
Prosíme o Tvou milost, ať v církvi dokážeme posoudit všechna znamení doby.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám záleží. Prosíme za Ladu Kocourkovou, Libuši Hanušovou, Žanetu Křípalovou a …
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, aby nás láska spojovala, vedla k průzračným slovům a činům.
Prosíme za všechny, kteří jsou na cestách, prožívají nečekané zážitky a chvíle, prosíme, aby všude nacházeli možnost ujištění a přes vše nové cítili bezpečí a možnost úkrytu v Boží náruči.
Prosíme za dar míru ve světě. Prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel