I. Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů. Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl. Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin: „Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!“ Toho, kdo nemá rozum, zve: „Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila, nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!“
Přísloví 9, 1-6
Nebeský Otče, v moudrosti se svým dětem dáváš tak, aby nebyly živy jen svou silou a moudrostí.
Prostíráš před nimi stůl, zveš k hostině tučné a dobré. Tvé děti smějí se odvrátit od cesty nerozumné, která vede do prázdnoty.
Nemusíme být prostoduší, ale ve Tvém duchu sytit se moudrostí. Prosíme, ať se dokážeme lépe uchýlit k Tobě a odklonit své myšlení od kroků do prázdnoty.
II. Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně. A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.
Efezským 5, 15-20
Dáváme si pozor, Pane, na to, co jíme, přemýšlíme nad tím, aby nám chutnalo. Dáváme pozor i na to, jak žijeme?
Je naše počínání spjaté s dostatečnou moudrostí v čem a kdy jen maříme čas? Na to vše se nás ptáš, Pane.
Prosíme, kéž neuhýbáme před otázkami života víry a neopíjíme se lacinou prostopášností. Prosíme o vnitřní odvahu a řád.
III. Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.
Jan 6, 32-35
Kriste, dáváš nám sám sebe, abychom přímo z Tebe pojedli. Jsi součástí církve jejím chlebem a krví.
Uvádíš nás do života a jsi životem, co nás rozpouští, my jsme jen jako kapka medu v oceánu – spolu s Tebou.
Je nám dána touha po Tobě, Bratře, jako je nám dána touha po Otci. Prosíme, ať je náš duchovní hlad dnes v Tobě utěšen a my pomáháme těšit ty, co jsou kolem nás.
Přímluvy:
- Prosíme za ty, kteří pozbývají sil, prosíme za Marii Pokornou a prof. Květu Sotonovou.
- Ve světle naděje víry myslíme a vzpomínáme na naše zesnulé: sestru Zdenu Černohousovou a Evu Černou.
- Prosíme o posilu pro pozůstalé, kteří zakouší tíži samoty, prázdnoty a stezku.
- Prosíme za obnovu a načerpání duchovních sil během času dovolených.
- Prosíme o radost a požehnání tábora pardubického vikariátu.
- Prosíme o požehnání v tomto týdnu pro službu ve všech našich sborech.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich)
Váš biskup Pavel