13. srpna 2017 – 19. neděle v mezidobí
První čtení z Písma: 1. Královská 19, 9a.11-16.19
Eliáš vešel do jeskyně a v ní přenocoval. Tu k němu zaznělo slovo Hospodinovo. Hospodin řekl: „Vyjdi a postav se na hoře před Hospodinem.“ A hle, Hospodin se tudy ubírá. Před Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani v tom ohni nebyl. Po ohni hlas tichý, jemný. Jakmile jej Eliáš uslyšel, zavinul si tvář pláštěm, vyšel a postavil se u vchodu do jeskyně. Tu mu hlas řekl: „Co tu chceš, Eliáši?“ Odpověděl: „Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.“ Hospodin mu řekl: „Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, pomažeš za proroka místo sebe.“ Odešel odtud a našel Elíšu, syna Šáfatova, jak oře. Bylo před ním dvanáct spřežení a on sám při dvanáctém. Eliáš k němu přikročil a hodil na něj svůj plášť.
Hospodine, lidé tě často obviňují z katastrof a hrůz světa, ale Ty nejsi jejich obsahem.
Tvůj hlas je tichý a jemný. Cestou nenásilí boříš staré a dáváš lidem naději.
Prosíme, zbav nás veškeré malomyslnosti, ať i přes bouřky vidíme duhu a víme, že vedle naší služby si už připravuješ naše nástupce.
Druhé čtení z Písma: Římanům 10, 8-15
Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci; je to slovo víry, které zvěstujeme. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: „Kdo v něho věří, nebude zahanben.“ Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť „každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen“. Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval? A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: „Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!“
Pane, nečiníš rozdílu mezi lidmi, všechna srdce mohou dojít ke spasení.
Blízkost spásy ale není zřejmá všem, ne všichni o ní mohou slyšet, je málo služebníků a jsou slabí.
Prosíme o Tvou posilu. Prosíme za růst tvých služebníků v počtu i síle. A obzvlášť prosíme za naši vlast.
Evangelium: Matouš 14, 22-33
Ježíš přiměl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy. Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám. Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. K ránu šel k nim, kráčeje po moři. Když ho učedníci viděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem. Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“ Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“ Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ Když vstoupil na loď, vítr se utišil. Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn.“
Pane Ježíši, rozumíš našemu strachu z větru života, vln i tonutí.
Držíš nás, táhneš, abychom se nadechli a upustili od malověrnosti a pochyb.
Děkujeme, že přes i přes lomoz světa slyšíme Tvé: „Pojď!“ Prosíme, zbavuj nás lži o naší samotě. Vstup na naši loď, ať v Tobě dojde k utišení všech větrů.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží… Prosíme za sestru, Lidmilu a bratra Oldřicha a Aleše…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za obnovu a růst víry v roce 2017.
Prosíme za požehnaný čas prázdnin a dovolených, přípravu a prožití letních táborů a setkání dětí a mládeže. Za všechny účastníky putovního tábora mládeže a letního tábora pardubického vikariátu. Za všechny na cestách a dobrý návrat z dovolených.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel