I. Tu mu hlas řekl: „Co tu chceš, Eliáši?“ Odpověděl: „Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.“
1. Královská 19, 13b – 14
Tvůj tichý hlas, Otče, se nás ptá a my často hlasitě odpovídáme v přesvědčení, že náš problém života je jako velký vítr, zemětřesení, či oheň.
Stojíme uprostřed palčivosti jako Eliáš, není v nás pokoj a radost a ani nemůže k nám proniknout, dokud se před Tebou neztišíme.
Tvůj tichý hlas nás s laskavostí směřuje k životu, Otče. Díky Tobě víme, co máme konat, máme vstát, jít – už jdeme…
II. Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci; je to slovo víry, které zvěstujeme. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
Římanům 10,8-9
Pane Ježíši, svými ústy naučili jsme se Tě vyznávat a z našeho srdce vyvěrá víra. Je to velký dar.
Naše ústa i srdce, ale vždy neumí, Pane, zvěstovat o Tvém daru, naši lidé nám připadají někdy vzdálení.
Ty jsi ale blízko nás, ve své milosti, jsi přímo uprostřed našeho já. Prosíme, dej, ať dnes znovu zakusíme Tvou posilující blízkost a my, ať smíme svědčit ústy a srdcem o životu, který je dar…
III. A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“ Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ Když vstoupil na loď, vítr se utišil. Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn.“
Matouš 14, 29-31
Proč pochybuji, Pane? Proč jsem tak malověrný? Mívám strach, Ty víš, co to je, Kriste a víš i, jak jej překonat, ale já ještě mnohdy ne.
Mám strach z tolika věcí, Pane. Ženou se na mě jako velký vítr a já umím pouze vykřiknout o pomoc, ale překonat vlny, na to nemám vždy tu správnou kuráž.
Jsem Tvůj učedník, Pane a prosím uč mě, ať mým pánem není strach, ale Ty sám a Tvé slovo, které ke mně volá: „Pojď“…
Přímluvy:
- Myslíme na všechny, kteří zakouší tíži nejistot, nemocí a bolesti – potřebují naši pomoc i naše modlitby a je jich mnoho.
- Prosíme za pokoj, cítíme spojitost s nepokojným světem, myslíme na rozbouřenou Ukrajinu.
- Myslíme na pronásledované křesťany v iráckém Mosulu, jsou to naši bratři a sestry.
- Modlíme se za děti a za vedoucí na letních táborech – zvláště, prosíme za putovní tábor mládeže s bratrem Štěpánem na Moravě.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli – napište mi, prosím, o nich…biskup@ccshhk.cz)