I. Elijáš sám šel den cesty pouští, až přišel k jednomu trnitému keři a usedl pod ním; přál si umřít. Řekl: „Už dost, Hospodine, vezmi si můj život, vždyť nejsem lepší než moji otcové.“ Pak pod tím keřem ulehl a usnul. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň a jez!“
2. Mojžíšova 16, 13b-15
Pane, někdy býváme k smrti vyčerpáni zápasem, do něhož nás situace života staví, jsme zemdlení a prázdní.
Tehdy jsme jak v těžkém snu, pod trnitým keřem v nekonečné poušti bez východu.
Dotýkáš se nás svou milostí a pravíš: „Vstaňte a jezte!“ Máš pro nás jiný cíl, než pozemské vítězství. Jsme spoluúčastníci Kristova vítězství, kéž pro něj a v něm vstaneme a jdeme tímto dnem.
II. Hněváte-li se, nehřešte. Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce a nedopřejte místa ďáblu. Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost. A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení. Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost; buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
Efezským 4, 26-27, 29-31
Hospodine, už Kaina jsi poznamenal znamením, aby mohl žít, a nám jsi dal pečeť Ducha svatého pro den vykoupení.
Zarmoutit Ducha svatého je, ale tak snadné. „Slunce“ zapadá samo, světlo nemá přístup a z nitra vystupuje nejedno špatné…
Prosíme, přemáhej nás, ať naše slabost se stane silou, co volá k životu. Prosíme, ať jsme v Tobě silní a naše slovo je prodchnuto světlem a ne tmou.
III. Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou! Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. Je psáno v prorocích: ›Všichni budou vyučeni od Boha. ‹ Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.
Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“
Jan 6, 32-35
Pane Ježíši, i když jsme Tebou vyučeni, mnohdy reptáme mezi sebou. Jsi chléb, co sestoupil z nebe, ale nás v mnohém více zajímá chléb pozemský.
Je nám zapotřebí stálé výuky, jsme stále nehotoví učni, kterým pýcha a jistota řemesla je vždy jen na překážku.
Prosíme s pokorou o hlubší poučení života víry a prosíme bez nadřazenosti za nové učně, aby i oni hlouběji pronikali novým učivem od Tebe.
Přímluvy:
- Prosíme za ty, kteří pozbývají sil, prosíme za manžele Holáňovy, za bratra Bohumila Kláska, za manžele Čechovy, Marií Pokornou a prof. Květu Sotonovou, sestru Zdenu Černohousovou.
- Ve světle naděje víry myslíme a vzpomínáme na naše zesnulé: sestru Kristu Ištoňovou, Irenu Svobodovou a sestru farářku Dagmar Kuchtovou.
- Prosíme za obnovu a načerpání duchovních sil během času dovolených.
- Prosíme o požehnání v tomto týdnu pro službu ve všech našich sborech pro bohoslužby, pastoraci a setkání.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich)
Váš biskup Pavel