I. Přišel jakýsi muž z Baal-šališi a přinesl muži Božímu chléb z prvního obilí, dvacet ječných chlebů, a v ranci čerstvé obilí. Elíša řekl: „Dej to lidu, ať jedí.“ Ten, který mu přisluhoval, namítl: „Cožpak to mohu předložit stu mužů?“ Ale on odvětil: „Dej to lidu, ať jedí, neboť toto praví Hospodin: ›Budou jíst a ještě zůstane. ‹“ Předložil jim to a oni jedli a ještě zůstalo podle Hospodinova slova.
2. Královská 4, 42-44
Hospodine, neznáme dobu hladu, jak ji poznali naši předkové, chleba je dost i naše hrnce jsou plné.
Naše doba je ovšem po Tobě podobně hladová, jako byly i jiné. Lidstvu se nikdy nedostává věčného nasycení a pokoje.
Prosíme, kéž Tvé Slovo mocněji nasytí lid současnosti a zůstane tak dost i pro lid budoucí. Prosíme, ať nás víc nese radost budoucího hodu ve Tvém království.
II. Klekám na kolena před Otcem, od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod, a prosím, aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil vnitřní člověk a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží.
Efezským 3, 14-19
Otče, je nám zapotřebí, abychom před Tebou poklekli a mohl se tak v nás posílit vnitřní člověk.
Vše vnější nám totiž velí, abychom byli ztuhlí, plní pýchy a nezakotvenosti.
Proto i prosíme, ať v našich srdcích více zakoření a roste láska Kristova. Síla, která nás jako jediná uvádí na skutečnou šířku, délku, výšku i hloubku života.
III. Ježíš řekl: „Ať se všichni posadí!“ Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!“ Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.
Jan 6, 10-13
Dobrý pastýři, Pane Ježíši u Tebe smíme spočinout u Tebe je sytost pastvy pro tento čas i pro věčnost.
Nabízíš hostinu, která začíná zde a končí v plnosti Tvého království.
My o této hostině máme vydávat svědectví – tak, aby z ní nepřišel nazmar ani kousíček. Prosíme, veď nás, ať vše od Tebe rozdáváme v radosti a svaté bázni.
Přímluvy:
- Prosíme za ty, kteří pozbývají sil.
- Prosíme za obnovu a načerpání duchovních sil během času dovolených.
- Prosíme za ty, kteří, opouštějí svou vlast v naději na lepší život, hledají domov a neví jak dál.
- Prosíme o požehnání v tomto týdnu pro službu ve všech našich sborech pro bohoslužby, pastoraci a setkání.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich…)
Váš biskup Pavel