neděle 1. července 2018 – 13. neděle v mezidobí
První čtení: Pláč 3, 24-33
„Můj podíl je Hospodin,“ praví má duše, proto na něj čekám. Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí, k duši, jež se na jeho vůli dotazuje. Je dobré, když člověk potichu čeká na spásu od Hospodina. Dobré je muži, jestliže nosil jho už ve svém mládí. Ať usedne osamocen a ztichne, když je na něho vložil. Ať položí do prachu svá ústa, snad ještě naděje zbývá. Ať nastaví líce tomu, kdo ho bije, a potupou se sytí. Neboť Panovník navěky nezavrhne. Zarmoutí-li, slituje se pro své velké milosrdenství. Z rozmaru totiž lidské syny nepokoří ani nezarmoutí.
Hospodine, Ty jsi můj podíl země, ve které žiji. I život sám, je dar od Tebe.
Jen u Tebe je plnost útěchy a povzbuzení pro život mé všemožné reptání naděje překrývá.
Prosím, ať mnohá nespokojenost mění se v hledání Tvé vůle. Prosím za sebe i za lid své země.
Druhé čtení: 2. Korintským 8, 7-15
Jako jste ve všem bohatí, ve víře, v slovu, v poznání, v horlivosti i v lásce, kterou máte k nám, buďte bohatí i v tomto díle milosti. Neříkám to jako rozkaz, zmiňuji se však o horlivosti jiných, abych vyzkoušel opravdovost vaší lásky. Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli. Řeknu vám, co si myslím: Sluší se, abyste nyní dokončili dílo, které jste už loni nejen začali, nýbrž také k němu dali podnět. Odkud vyšla ochota k pomoci, tam ať se pomoc také uskuteční. Každý ať dá podle toho, co má; vždyť je-li zde tato ochota, pak je dar před Bohem cenný podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá.
Pane, víra i život sám směřuje nás k větší horlivosti, aby rostla opravdovost lásky mezi námi.
Naše sebestřednost, uzavřenost a sobectví, ruší Tvá štědrost, jež nás i učí dávat se druhým.
Prosíme za Tvoji církev a zvláště Tě prosíme za Církev československou husitskou, dej, ať umíme lásku přijímat a dávat všemu a všem.
Evangelium: Marek 5, 21-36
Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu, shromáždil se k němu veliký zástup, když byl ještě na břehu moře. Tu přišel k němu jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám a úpěnlivě ho prosil: „Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!“ Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj. A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení. Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu. Když zaslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu. Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu vysvobozena!“ A rázem přestalo jí krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení. Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se to dotkl mého šatu?“ Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: ›Kdo se mne to dotkl? ‹“ I rozhlížel se, aby našel tu, která to učinila. Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla celou pravdu. A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!“ Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Mistra?“ Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: „Neboj se, jen věř!“
Kriste, i my potřebujeme se Tě alespoň trochu dotýkat a cítit své vysvobození.
Naše trápení bývá různé a život protéká mezi prsty.
Prosíme, zbavuj nás stále všemožného strachu, ať nás víra podepírá, dotýká se nás Tvá síla, a my i dnes víme a cítíme Tvou záchranu.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám velmi záleží… Prosíme za bratra Františka Juračku a…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, za ukotvenost v naději pro rok 2018.
Prosíme o požehnání pro přípravu všech letních táborů a setkání. Prosíme obnovu a posilu ducha i těla v čase dovolených a letních cest.
Prosíme za mír ve světě, prosíme za otupění lidské nenávisti. Prosíme za pokoj na korejském poloostrově a blízkém východě. Prosíme také i za naši rozháranou vlast.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel