První čtení 1. Královská 19, 15-16. 19-21
Hospodin řekl Elijášovi: „Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel mechóly, za proroka místo sebe.“ Odešel odtud a našel Elíšu, syna Šáfatova, jak orá. Bylo před ním dvanáct spřežení a on sám při dvanáctém. Elijáš k němu přikročil a hodil na něj svůj plášť. Elíša opustil dobytek, rozběhl se za Elijášem a řekl: „Dovol, ať políbím otce a matku. Pak půjdu za tebou.“ On mu řekl: „Jdi a vrať se! Nezapomeň, co jsem ti učinil.“ Obrátil se tedy od něho, vzal spřežení dobytčat a obětoval je.
Pane, pověřuješ nás úkolem služby, každý tu službu má trochu jinou, ale to pověření je od Tebe.
Pomazal jsi nás a přehazuješ přes nás plášť milosti Ježíše Krista, a tak jsme ke službě oblečeni.
Prosíme, ať tolik nezapomínáme na to, co jsi pro nás učinil, ať se k Tobě vracíme a jdeme za Tebou tímto dnem až do konce.
Druhé čtení: Galatským 5, 1. 13-17
Svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho. Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým. Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: „Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!“ Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili. Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost. Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.
Kriste stát pevně, bez otrockého jha, zakoušet svobodu a neprosazovat sebe, k tomu jsi nás povolal.
Chceme žít z moci Božího Ducha a nepodlehnout k čemu nás táhne naše „já“.
Prosíme, Kriste, ať vydobytou svobodu lacino a rychle neopouštíme, ať se snadno nenecháme spoutat tím, co nechceme.
Prosíme, osvoboď nás od nás samých. Prosíme za sebe a své sestry a bratry.
Evangelium: Lukáš 9, 51-62
Když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, upjal Ježíš svou mysl k cestě do Jeruzaléma a poslal před sebou posly. Vydali se na cestu a přišli do jedné samařské vesnice, aby pro něho vše připravili. Ale tam je nepřijali, protože jeho tvář byla obrácena k Jeruzalému. Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, máme přivolat oheň s nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš?“ Obrátil se a pokáral je: „Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.“ A šli do jiné vesnice. Když se ubírali cestou, řekl mu kdosi: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil.“ Jinému řekl: „Následuj mne!“
Pane Ježíši, podobně jako Jakub a Jan také občas zapomeneme, jakého jsme ducha. Namísto záchrany, chceme bleskové řešení, nemáme trpělivost a ani lásku.
Nenabízíš nám zajištění, ani zřejmost svého království, ale zveš k následování.
Prosíme, ať Tvůj Duch nám pomáhá překonat veškerou nezajištěnost a dává život, který probouzí vše kolem.
Přímluvy:
- Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, která se dotýká jich
samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží. - Prosíme za Radka Nývlta a za jeho pečující ženu Evu, dále za bratra Josefa Lukáše, Ing. Miroslava Jiráska a sestru Naděždu Bílkovou.
- Prosíme za studenty, děti i učitele, aby dokončili tento školní rok a prázdniny přinesly požehnané ovoce.
- Prosíme o požehnání pro přípravu dětských táborů, aby děti nalezly radost a světlo víry.
Prosíme o požehnání pro službu církve. - Prosíme za všechny náboženské obce CČSH, aby rostla vzájemná odpovědnost a radost ze služby. Aby i přes sebemenší shromáždění byla zřejmá naděje, víra a láska.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi,
prosím, o nich.)
Váš biskup Pavel