První čtení: 2. Samuelova 11,7-13
Nátan Davidovi odvětil: „Ten muž jsi ty! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem a já jsem tě vytrhl ze Saulových rukou. Dal jsem ti dům tvého pána a do tvé náruče ženy tvého pána, dal jsem ti dům Izraelův i Judův, a kdyby ti to bylo málo, přidal bych ti mnohem víc. Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a dopustil ses toho, co je v jeho očích zlé? Chetejce Urijáše jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku, zavraždil´s ho mečem Amónovců. Nyní se už nikdy nevyhne meč tvému domu, protože jsi mnou pohrdl a vzal jsi Chetejci Urijášovi ženu, aby ti byla manželkou.“ David Nátanovi řekl: „Zhřešil jsem proti Hospodinu.“ Nátan Davidovi pravil: „Týž Hospodin hřích s tebe sňal. Nezemřeš.“
Hospodine, mnohdy i my pohrdáme Tvým slovem a dopouštíme se toho, co je zlé ve Tvých očích.
Zastíráme před Tebou hřích a výmluvností snažíme se světu předestřít svou čistotu.
Prosíme, dej nám prohlédnout, ať vidíme svůj život ve Tvém světle, sejmi hřích a uváděj nás do plnějšího života tady s Tebou.
Druhé čtení: Galatským 2,16-20a
Víme, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona nebude nikdo ospravedlněn. Jestliže hledáme ospravedlnění v Kristu a jsme tedy zřejmě i my hříšníci, je snad proto Kristus služebníkem hříchu? Naprosto ne! Jestliže chci znovu stavět, co jsem dříve zbořil, usvědčuji sám sebe jako viníka před zákonem. Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.
Kriste, žiješ v nás a svou milostí přetváříš naše skutky.
Víra v Tebe se ale kolem nás vytrácí a ztrácí se pak i v nás, jakoby stačilo „být trochu lepší“ než ostatní.
Prosíme, žij v nás, ať tlukot srdce a každý náš nádech je spojen s Tebou. Ať nás víra činí lepšími pro Tebe a proměňuje v lásce celý svět.
Evangelium: Lukáš 7,40-8,1a
Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: „Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy. Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy. Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje.“ Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ Ti, kteří s ním byli u stolu, si začali říkat: „Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?“ A řekl ženě: „Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!“ Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království.
Pane, každý den je to stejné, pokud Ti chceme sloužit, musíme se k Tobě i my nejprve sklonit.
Přinášet radostnou zvěst o Tvém království, znamená nejdřív zakusit slzy nad hříchem svým a skropit v blízkosti vztahu Tvé nohy.
Kéž bychom uměli projevit vděčnost a lásku, zakusili proměnu a pokoj pro naši cestu života. Dej nám, prosíme dnes prožít možnost záchrany.
Přímluvy:
- Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, která se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží.
- Prosíme za Marii Gambirosovou a Helenu Salfickou.
- Prosíme o požehnání pro službu církve. Prosíme za všechny náboženské obce CČSH, aby rostla vzájemná odpovědnost a radost ze služby. Aby i přes sebemenší shromáždění byla zřejmá naděje, víra a láska. Aby se rozvíjela práce s dětmi a mládeží i se všemi, kteří potřebují pomocnou ruku a laskavou péči. Kéž bychom si v církvi více rozuměli a nesli vzájemně břemena i sdílení.
- Prosíme za požehnání pro synodu duchovních CČSH Královéhradecká diecéze v Turnově.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich.)
Váš biskup Pavel