neděle 10. června 2018 – 10. neděle v mezidobí
První čtení: Genesis 3, 8-15
Uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě. Hospodin Bůh zavolal na člověka: „Kde jsi?“ On odpověděl: „Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se.“ Bůh mu řekl: „Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“ Člověk odpověděl: „Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.“ Proto řekl Hospodin Bůh ženě: „Cos to učinila?“ Žena odpověděla: „Had mě podvedl a já jsem jedla.“ I řekl Hospodin Bůh hadovi: „Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“
Kriste, mezi Tebou a zlem je propast nepřátelství, Tvé vítězství však milost přináší.
Člověk nemusí se před Hospodinem schovávat v nahotě strachu.
Prosím, promlouvej i ke mně, ať se příliš nevymlouvám na druhé a smíření v Tobě nacházím.
Druhé čtení: 2. Korintským 4, 13 – 5, 1
Máme ducha víry, o níž je psáno: ›Uvěřil jsem, a proto jsem také promluvil‹ – i my věříme, a proto také mluvíme, vždyť víme, že ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví před svou tvář spolu s vámi. To všechno je kvůli vám, aby se milost ve mnohých hojně rozmáhala a tak přibývalo i díků k slávě Boží. A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme. Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné. Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama.
Vše co vidím a cítím je dočasné, já nemám klesat na mysli – To vše mi říká víra, Pane.
Krátké, lehké soužení je tento svět, a i když navenek hyneme, Ty nás obnovuješ k životu.
Děkuji, že ke mně promlouváš a prosím, dej, ať umím i já oslovit své sestry a bratry, aby viděli a cítili víc, než co skýtá jejich dům pozemský.
Evangelium: Marek 3, 20-35
Ježíš vešel do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst. Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl. Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: „Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“ Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vyhánět satana? Je-li království vnitřně rozděleno, nemůže obstát. Je-li dům vnitřně rozdělen, nebude moci obstát. A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát a je s ním konec. Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům. Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání. Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem.“ Toto pravil, protože řekli: „Má nečistého ducha.“ Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel. Kolem něho seděl zástup; řekli mu: „Hle, tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě.“ Odpověděl jim: „Kdo je má matka a moji bratři?“ Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři! Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka.“
Pane Ježíši, v čase evangelia, budil jsi všude rozruch a odpor. Báli se Tě a rodina bála se o Tebe.
I dnes se tě lidé stále vlastně bojí. Bojíme se, svádíme různé boje s Duchem svatým.
Prosíme, spoutej všechny síly, které nás od Tebe odvádí a vstup do našich srdcí.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám velmi záleží… Prosíme za Jana Krejčího, Zdeňka Prokůpka a Martina…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, za ukotvenost v naději pro rok 2018.
Prosíme o požehnání pro zasedání diecézní rady, pro bohoslužby ve Škodějově i slavnostní bohoslužby v Jaroměři, kde si budeme připomínat 90 let sboru.
Prosíme za mír ve světě, prosíme za a otupění lidské nenávisti. Prosíme za pokoj na korejském poloostrově a blízkém východě. Prosíme také i za naši rozháranou vlast.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel