Texty pro neděli 9. června 2019 – Hod Boží svatodušní – Letnice
První čtení: Skutky 2, 1-11
Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Byli ohromeni a divili se: „Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje? Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči: Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, Židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!“
Pane, chceš, aby našemu svědectví o Tobě lidé rozuměli a my překonali všechny jejich bariéry.
Bez Tebe se ale opíráme jen o svůj rozum a svého ducha omezeného našim lidstvím.
Proto prosíme o Tvého Ducha, aby naplňoval naše domy i srdce, chceme Ti sloužit.
Druhé čtení: Římanům 8, 14-17
Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. A jsme-li děti, tedy i dědicové – dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy.
Otče, přepadá nás veliký strach tu a tam, nevíme si rady.
Dáváme se však také vést Tvým Duchem a cítíme, že jsme Tvé děti.
Prosíme, dej nám sílu, ať dokážeme spolu s Kristem trpět a ustát tíhu světa spolu s ním.
Evangelium: Jan 14, 8-17
Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“ Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky! Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci. A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním. Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky – Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.“
Kriste, prostřednictvím Tebe vidíme našeho nebeského Otce.
Láska k Tobě nás učí, aby naše víra byla živá a plná svědectví a činů.
Svět Ducha pravdy nemůže přijmout, ale my ano a tak prosíme, ať i dnes dokážeme všechny nové situace života propojit v Duchu a v lásce.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám záleží. Prosíme za Ladu Kocourkovou, Zdenku Pechlákovou, Zdeňka Kučeru, Jaroslava a Věru Tesařovy…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, aby nás láska spojovala, vedla k průzračným slovům a činům.
Prosíme o požehnání pro konferenci náchodského vikariátu, pro jednání diecézní, biskupské a ústřední rady i církevního zastupitelstva.
Prosíme o vedení Duchem pro všechna svatodušní setkání.
Prosíme za dar míru ve světě. Prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel