neděle 3. června 2018 – 9. neděle v mezidobí
První čtení: Deuteronomium 5, 12-15
Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.
Den odpočinku nás vede, Hospodine, abychom byli stále vděčni za Tvou milost.
Tvé milosrdenství, Hospodine, zavazuje i nás k milosrdenství vůči lidem a všemu stvoření.
Prosíme, veď nás pevnou rukou a ukazuj cestu života, ať milosrdenství je naší přirozeností.
Druhé čtení: 2. Korintským 4, 5-12
Nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako vaše služebníky pro Ježíše. Neboť Bůh, který řekl „ze tmy ať zazáří světlo“, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově. Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás. Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradní, ale nejsme v koncích; jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi. Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven. Vždyť my pokud žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven i Ježíšův život. A tak na nás koná své dílo smrt, na vás však život.
Otče, ze tmy našich životů září světlo. Ty osvěcuješ naše srdce, byť naše tělo je pouze a jen hliněnou nádobou.
Jsme tísněni, jsme bezradní, jsme pronásledováni, jsme sráženi, ale Kristus nás stále vede k životu s Tebou.
Prosíme, dej nám sílu, ať je i na našem smrtelném těle a pozemském životě zjeven Ježíšův život.
Evangelium: Marek 2, 23 – 3, 6
Jednou v sobotu procházel Ježíš obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů. Farizeové mu řekli: „Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!“ Odpověděl jim: Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním? Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?“ A řekl jim: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“ Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou. Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali. On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: „Vstaň a pojď doprostřed!“ Pak se jich zeptal: „Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit?“ Ale oni mlčeli. Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: „Zvedni ruku!“ Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdravá. Když farizeové vyšli ven, hned se proti němu s herodiány umlouvali, že ho zahubí.
Kriste, každý den a každá chvíle svědčí o tom, že jsi naším Pánem.
Chceš zachránit náš život, i když my ne vždy jednáme dobře.
Prosíme, dej, ať od Tebe neutíkáme, nestavíme se proti Tobě a neničíme život sobě a ani druhým.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám velmi záleží… Prosíme za Jana Krejčího, Zdeňka Prokůpka a Martina…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, za ukotvenost v naději pro rok 2018.
Prosíme o požehnání pro setkání mládeže v Novém městě nad Metují. Prosíme o požehnání pro setkání pastorační komise, komise pro práci s děti a diecézní katedru..
Prosíme za mír ve světě, prosíme za a otupění lidské nenávisti. Prosíme také i za naši rozháranou vlast.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel