Texty pro neděli 2. června 2019 – 6. neděli po Velikonocích
První čtení: Skutky 16, 25-34
Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali. Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta. Když se žalářník probudil a uviděl, že jsou všechny dveře vězení otevřené, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že mu vězňové uprchli. Ale Pavel hlasitě vykřikl: „Nedělej to! Jsme tu všichni!“ Tu žalářník rozkázal, aby mu přinesli světlo, vběhl dovnitř a pln strachu padl před Pavlem a Silasem na kolena. Pak je vyvedl ven a řekl: „Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“ Oni mu řekli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě.“ A začali jemu i všem v jeho domácnosti zvěstovat slovo Boží. Ještě v tu noční chvíli se jich ujal, očistil jim rány a hned se dal se všemi svými lidmi pokřtít. Pak je zavedl do svého domu, pozval je ke stolu a s celou rodinou se radoval, že uvěřili v Boha.
Pane, jsou chvíle, kdy se i my cítíme jako ve vězení.
Jsme stísnění požadavky, úkoly, starostmi z nichž se nám chce rychle uprchnout.
Prosíme, pronikej k nám i přes temnotu žalářů, ať se stáváme Tvými přesvědčivějšími svědky.
Druhé čtení: Zjevení 22, 12-14.16-17.20-21
„Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal. Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec. Blaze těm, kdo si vyprali roucha, a tak mají přístup ke stromu života i do bran města. Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní.“ A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Ten, od něhož je to svědectví, praví: „Ano, přijdu brzo.“ Amen, přijď, Pane Ježíši! Milost Pána Ježíše se všemi.
Pane Ježíši, přijď, prosíme v církvi už dlouho a další generace přichází a odchází.
Všechny povzbuzuješ zvěstí o brzkém příchodu, chceš, abychom nedbali na past z únavy.
Prosíme, ať i v této chvíli cítí církev po celém světě dotek Tvé milosti se všemi.
Evangelium: Jan 17, 20-26
Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: „Otče, neprosím jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno – já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne. Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa. Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, a také oni poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich.“
Otče, povolal jsi nás do slávy, uvedl v dokonalost jednoty prostřednictvím Bratra Ježíše.
Hledíme na něj ve víře, vnímáme lásku, kterou k němu máš i přes kříž tohoto světa.
I my pozvedáme své oči k nebi a prosíme, za ty které jsi nám dal, aby skrze naše lidské slovo a skutky, viděli, že Kristus je v nás.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám záleží. Prosíme za Ladu Kocourkovou, Zdenku Pechlákovou, Zdeňka Kučeru, Jaroslava a Věru Tesařovy…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, aby nás láska spojovala, vedla k průzračným slovům a činům.
Prosíme o požehnání pro setkání DRFV, diecézní katedry a pastorační komise.
Prosíme za dar míru ve světě. Prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel