První čtení: 1. Královská 8, 22-23.41-43
Šalomoun se v přítomnosti celého shromáždění Izraele postavil před Hospodinův oltář, rozprostřel dlaně k nebi a řekl: „Hospodine, Bože Izraele, není Boha tobě podobného nahoře na nebi ani dole na zemi. Ty zachováváš smlouvu a milosrdenství svým služebníkům, kteří chodí před tebou celým srdcem. Také přijde-li cizinec, který není z Izraele, tvého lidu, ze vzdálené země kvůli tvému jménu, neboť budou slyšet o tvém velkém jménu a o tvé mocné ruce a o tvé vztažené paži, přijde-li a bude se modlit obrácen k tomuto domu, vyslyš v nebesích, v sídle, kde přebýváš, a učiň vše, oč k tobě ten cizinec bude volat, aby poznaly tvé jméno všechny národy země a bály se tě jako Izrael, tvůj lid, aby poznaly, že se tento dům, který jsem vybudoval, nazývá tvým jménem.“
Hospodine, vedeš nás, abychom se zastavili, rozprostřeli sami sebe před Tebou a zakusili, že není Boha Tobě podobného nahoře na nebi ani dole na zemi.
Řád Tvé smlouvy a Tvé milosrdenství nás učí pravé moudrosti života. V ní smíme vnímat každého člověka, s nímž se tady setkáváme jako svého možného bratra a sestru.
Kéž by všichni Tebe hledali. Prosíme, dávej nám patřičnou moudrost, abychom je k Tobě vedli.
Druhé čtení: Galatským 1, 1-4.10-11
Pavel, apoštol povolaný a pověřený nikoliv lidmi, ale Ježíšem Kristem a Bohem Otcem, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, i všichni bratří, kteří jsou zde se mnou, církvím v Galacii: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista, který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Jde mi o přízeň u lidí, anebo u Boha? Snažím se zalíbit lidem? Kdybych se stále ještě chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým. Ujišťuji vás, bratří, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není z člověka.
Pane Ježíši, evangelium, k němuž jsme byli povoláni, k nám přišlo prostřednictvím lidí, a jak věříme, je také zvěstí přímo od Tebe.
Naše pověření k životu ve službě není jen pověřením lidským.
Proto prosíme, ať nám nejde tolik o přízeň u lidí. Ať se nechceme v první řadě líbit lidem, ale Tobě a to ať je naší hlavní snahou života.
Evangelium: Lukáš 7, 6-10
Ježíš šel s nimi. A když už byl nedaleko jeho domu, poslal setník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu. Proto jsem se ani neodvážil k tobě přijít. Ale dej rozkaz, a můj sluha bude zdráv. Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ›jdi‹, pak jde; jinému ›pojď sem‹, pak přijde; a svému otroku ›udělej to‹, pak to udělá.“ Když to Ježíš uslyšel, podivil se, obrátil se k zástupu, který ho následoval, a řekl: „Pravím vám, že tak velikou víru jsem nenalezl ani v Izraeli.“ Když se poslové navrátili do setníkova domu, nalezli toho otroka zdravého.
Kriste, jdeš životem s námi a čekáš, až si znovu uvědomíme svou nehodnost.
A my nejsme hodni Tvé milosti, ničím si ji nemůžeme vymoci. Naše zásluhy, vyznamenání, a chvála lidí je jako pára nad hrncem.
Prosíme, ať naše víra ve Tvou milost je posílena. Prosíme za mnohé, co jsou bez víry a žijí v beznaději, ať zakusí, že jdeš s nimi a jsi připraven k nim vejít.
Přímluvy:
- Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, která se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží. Prosíme za Dagmar Blažkovou.
- Prosíme o požehnání pro službu církve. Prosíme za všechny náboženské obce CČSH, aby rostla vzájemná odpovědnost a radost ze služby. Aby i přes sebemenší shromáždění byla zřejmá naděje, víra a láska. Aby se rozvíjela práce s dětmi a mládeží i se všemi, kteří potřebují pomocnou ruku a laskavou péči. Kéž bychom si v církvi více rozuměli a nesli vzájemně břemena i sdílení.
- Prosíme za požehnání pro Diecézní den v Čáslavi a za všechna setkání spjatá s Jeronýmem Pražským, Festival na Střeleckém ostrově, v kostele sv. Václava na Zderaze atd.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich)
Váš biskup Pavel