Texty pro neděli 26. května 2019 – 5. neděli po Velikonocích
První čtení: Skutky 16, 12-15
Odtud jsme šli do Filip, které jsou nejvýznamnějším městem té části Makedonie a římskou kolonií. V tomto městě jsme strávili několik dní. V sobotu jsme vyšli za bránu k řece, protože jsme se domnívali, že tam bude modlitebna; posadili jsme se a mluvili k ženám, které se tam sešly. Poslouchala nás i jedna žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir, která věřila v jediného Boha. Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel zvěstoval. Když byla ona a všichni z jejího domu pokřtěni, obrátila se na nás s prosbou: „Jste-li přesvědčeni, že jsem uvěřila v Pána, vejděte do mého domu a buďte mými hosty“; a my jsme její naléhavé pozvání přijali.
Posíláš nás, Pane, ke všem lidem se zvěstí milosti a záchrany.
Srdce velké části lidí je ale uzavřené, jejich život je především o obchodu s bohatstvím světa.
Prosíme, dej nám moudrost, ať nikoho zbytečně neodsuzujeme, umíme být Tvými posly a dobrými hosty i hostiteli.
Druhé čtení: Zjevení 21, 10. 22,1-5
Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha. A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova. Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy. A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit, budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno. Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků.
Kriste, Tvé království není z tohoto světa, ale jak cítíme, začíná už tady na zemi.
Tvůj trůn je zatím vzdálen našim očím, ale věříme, že jednou budeme hledět na Tvou tvář.
Prosíme, posiluj v nás vidění víry, ať se neženeme jen a pouze za lákadly tohoto světa.
Evangelium: Jan 14, 23-29
Ježíš řekl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. Toto vám pravím, dokud jsem s vámi. Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí! Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já. Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili.“
Pane Ježíši, loučíš se a vítáš se svými učedníky zároveň se slovy – pokoje.
Pokoj je darem na rozloučenou i darem, kterým nás už vítáš ve svém království.
Prosíme za svět, který se pokoji vzpírá a je ve stálém sporu s naším Otcem, ať přijímá tvou živou přítomnost.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám záleží. Prosíme za Ladu Kocourkovou, Zdenku Pechlákovou, Zdeňka Kučeru, Jaroslava a Věru Tesařovy…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, aby nás láska spojovala, vedla k průzračným slovům a činům.
Prosíme o požehnání pro konferenci libereckého vikariátu a pro setkání při Noci kostelů. Prosíme o vedení Duchem pro slavnostní bohoslužby k 90 letům kostela Mistra Jana Husa v České Lípě a biskupskou instalaci bratra Filipa v Táboře.
Prosíme za dar míru ve světě. Prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel