I. Štěpán, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží, a řekl: „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží.“
Skutky 2,55-56
Kriste, prosíme o tvého Ducha, ať vnímáme Tvou slávu.
Po pravici a levici našich životů bez Tvého Ducha stojí jen mnohá starost a prázdnota. Pak často my lidé jen křičíme, nebo si zacpáváme uši před Tvým Slovem a stavíme si obraz své vlastní slávy a svého vidění.
Prosíme, Kriste, smiluj se nad námi, ať dnes vidíme Tvou slávu, otevřenost nebes a radosti i přes všechny rány…
II. I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.
1. Petrův 2,5
Nebeský Pane, být živým kamenem je těžký úkol. Tíží nás tu mnohé a je někdy tvrdé být oporou pro druhé.
Toužíme po občerstvení a prosíme, ať nás nefalšované „duchovní mléko“ od Tebe znovu posílí.
Přicházíme k Tobě, živý kameni, jsi vyvolený a vzácný. Prosíme, ať v čase, který je před námi, dokážeme odhodit všechnu špatnost, co je kamenem našeho úrazu a zraněním těm, kteří jsou kolem nás…
III. „V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. A cestu, kam jdu, znáte.“
Jan 14,1-5
Nebeský Otče, každý člověk má u Tebe své místo. Každému je ukázána cesta, ale každý má jiné podmínky pro svou pouť.
Děkujeme za vše, Otče. Ty jsi naši cestu ukotvil v Kristu. Cesta života je před námi otevřena a my se nemusíme před Tebou chvět úzkostí.
Prosíme za ty, kterým jejich srdce neumožňuje vidět budoucno v naději. Prosíme za ty, kteří nevidí svého Spasitele a je jim zle…
Přímluvy:
- Prosíme za všechny, kterým docházejí síly, prosíme za nemocné…
- Prosíme za všechny, kteří se ocitají ve slepých uličkách, prosíme za bratra Vladimíra, abys mu dával sílu…
- Prosíme za všechny děti, které propadly návykovým látkám a které se vzdalují životu.
- Prosíme, abychom byli schopni nést břemena chyb, slabostí a nedokonalostí druhých lidí a, což je ještě těžší, nesli naše vlastní břemena s důvěrou v Boží posilu a v naději na proměňující Boží moc.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli – napište mi, prosím, o nich…)