I. Kvůli Sijónu nebudu zticha, kvůli Jeruzalému si nedopřeji odpočinku, dokud jako záře nevzejde jeho spravedlnost, dokud jako pochodeň nevzplane jeho spása. Pronárody spatří tvoji spravedlnost a všichni králové tvou slávu. Nazvou tě novým jménem, jež určila Hospodinova ústa. Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce a královským turbanem v dlaních svého Boha. Už nikdy o tobě neřeknou: „Opuštěná.“ A nikdy o tvé zemi neřeknou: „Zpustošená.“ Budou tě nazývat: „Oblíbená“ a tvou zemi: „Vdaná,“ protože si tě Hospodin oblíbil a tvá země se vdala. Jako se mladík žení s pannou, tak se tví synové ožení s tebou. A jako se ženich veselí z nevěsty, tak se tvůj Bůh bude veselit z tebe.
Izajáš 62,1-5
Nebeský Pane, v Kristu jsi nás utvořil jako svůj lid. V Kristu nacházíme svého ženicha.
Díky milosti nejsme opuštěni, zpustošeni, zdobíš nás dary své lásky.
Děkujeme Ti za církev, za možnost života v ni a prosíme za církev, ať není lidmi, ani námi opouštěna, ani pustošena a ať je v pravdě láskou zdobena..
II. Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; rozdílné služby, ale tentýž Pán; a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.
1. Korintským 12,4-11
Nebeský Pane, dal jsi nám dar života v církvi. Smíme se tak lidsky opírat o druhé.
Každý je jinak obdarován, aby církev usilovala o svatost a hledala spojení mezi lidmi a Tebou.
Prosíme, ať Tvůj Duch mocně působí mezi námi a v Tobě nás spojuje i přes všechno lidské rozdělení.
III. Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“
Jan 2,1-10
Pane Ježíši, svou krví a tělem připravil jsi i pro nás hostinu ve svém království. Krev není voda, vše pro nás měníš.
Děkujeme.
Prosíme, ať nejsme jako správce v Káni a víme odkud je víno, připravené nakonec. Ať jako Tví služebníci děláme vše, co nám přikážeš až po okraj v radosti a síle pro tento den služby.
Přímluvy:
- Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, která se dotýká jich samotných, nebo těch na kterých jim velmi záleží. Prosíme za ně, za správnou pomoc a posilu od lidí a především tu od Tebe, Otče.
- Prosíme za Libora Heřmana.
- Prosíme za rozpadající se rodiny a všechny porušené mezilidské vztahy. Prosíme, kéž si lidé umí více vzájemně odpouštět a opravdově se milovat. Prosíme za probuzení sil lásky mezi lidmi.
- Prosíme o požehnání v tomto novém čase pro službu církve. Prosíme za opravdovost služby Církve československé husitské ve všech náboženských obcích.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich…)
Váš biskup Pavel