texty pro neděli 12. dubna 2020 – Hod Boží velikonoční – vzkříšení Páně
První čtení z Písma: Skutky 10, 34-43
Petr se ujal slova: „Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé. To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech. Dobře víte, co se dělo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan. Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním. A my jsme svědky všeho, co činil v zemi judské i v Jeruzalémě. Ale oni ho pověsili na kříž a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se – nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých. Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří.“
Bože, věříme v Krista, kterého jsi ustanovil za soudce všech živých i mrtvých.
Věříme v jeho milost a v náš úkol, že máme lidem dosvědčit, že On je Spasitelem světa.
Prosíme o Tvého Ducha, ať dokážeme svědčit o něm i v této nejisté době.
Druhé čtení: Koloským 3, 1-4
Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem. Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě.
Otče, křtem jsme spojeni s Kristem, máme účast na jeho smrti a životě u Tebe.
Zdejší život nás ale převážně směřuje k pozemským věcem.
Prosíme, uč nás vyváženosti, ať všechny starosti o život a zdraví měříme i v pohledu do nebe.
Evangelium: Jan 20, 1-18
První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu. Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první. Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel. Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna, ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě. Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil. Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých. Oba učedníci se pak vrátili domů. Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde před tím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. Otázali se Marie: „Proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“ Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“ Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky: „Rabbuni“, to znamená »Mistře«. Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“ Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“
Pane, slova velikonočního evangelia jsme četli už mnohokrát.
Letos jsou ale Velikonoce jiné, jsme nuceni vnímat prázdnotu kostelů, všechno je jinak…
Prosíme, ať svědectví o prázdném hrobu se nese nadějí a znovu prožijeme v církvi úžas a radost.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám záleží. Prosíme za Ladu Kocourkovou, Tomáše Špačka, prosíme za rodinu Vaška a Anety Bartošových a jejich zemřelé miminko. Prosíme za zesnulou Františku Chalupovou a její rodinu…
Prosíme za všechny křesťany, a zvláště za Církev československou husitskou, abychom při stém výročí našeho samostatného vývoje jsme se nejen ohlíželi za historií, ale také si uvědomovali, čím v současnosti můžeme přispět.
Prosíme o vedení Duchem v našich náboženských obcích a rodinách, tak aby Velikonoce, které jsou poznamenány lidskou nejistotou, se nesly v radosti a pokoji od Krista.
Prosíme za pokoj a ujištění, ať i přes obavu z nemoci COVID-19, z ekonomické krize, bolesti a smrti vnímáme sílu víry, naděje a lásky.
Prosíme za všechny zdravotníky, policisty, vojáky a státní správu, prosíme za požehnání.
Prosíme za dar míru ve světě. Prosíme za ty, kdo mají v rukách moc, aby nehledali jenom vlastní prospěch a usilovali o spravedlivý mír. Prosíme za místa, kde je nepokoj a svár, prosíme o dar moudrosti, který pomohl nacházet řešení. Prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel