Modlitby 13. týden, 26. března – 1. dubna 2018

neděle 1. dubna 2018 – Hod Boží velikonoční

 První čtení: Skutky 10, 34-41

Petr se ujal slova: „Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé. To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech. Dobře víte, co se dálo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan. Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním. A my jsme svědky všeho, co činil v zemi judské i v Jeruzalémě. Ale oni ho pověsili na kříž a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se – nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.

Kriste i my jsme s Tebou už jedli a pili po Tvém zmrtvýchvstání.

Uvádíš nás i do života všedních dnů a prostupuješ námi.

Děkujeme za Tvé povolání k víře a činům spravedlnosti a prosíme o dar Ducha, o Tvou moudrost, ať ani my nikomu nestraníme.

Druhé čtení: 1. Korintským 15, 1-8

Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval – vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud naživu, někteří však již zesnuli. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.

            Pane Ježíši, stále jsem jen nedochůdče, ale ukazuješ se také i mně.

Milost Boží mě provází a nese životem a také povolává k práci, do které se mi ne vždy chce.

Neuvěřil jsem nadarmo, a tak i prosím, dej, ať neškodím a rozvíjím to, na čem má stát Tvá církev.

Evangelium: Jan 20, 1-18

První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu. Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první. Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel. Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna, ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě. Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil. Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých. Oba učedníci se pak vrátili domů. Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. Otázali se Marie: „Proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“ Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“

            Otče, lidský pláč a hledání, provází každou novou generaci a Ty trpělivě čekáš, až se každý jednotlivec obrátí.

            Utíráš slzy, dáváš cíl, naplňuješ pokojem a láskou.

            Děkujeme a prosíme za současné pokolení, které zas prochází údolím slz a zmatků. Dej, ať lidé znovu poznají Ježíše, opouštějí svůj strach a domněnky.

            Přímluvy:

Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží… 

Prosíme za Jana Tichého, Marušku Medunovou, Vendu Wienera, Olgu Líbalovou, Janu Lӧfflerovou, Janu Zbořilovou a za všechny, kteří se potýkají s nemocí, nebo je tíží nemoc jejich blízkých.

Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za ukotvenost v naději pro rok 2018. Prosíme za požehnání pro všechny velikonoční bohoslužby a setkání v náboženských obcích i v rodinách.

Prosíme za mír ve světě a otupění lidské nenávisti a nelásky mezi lidmi. Prosíme za naši vlast.

 

 Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,

abychom je společně nesli, napište mi o nich.

Váš biskup Pavel