neděle 7. ledna 2018 – Křtu Páně
První čtení: Genesis 1, 1-5
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se Duch Boží. I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.
Na počátek roku, ve světle ohňostrojů, přichází den první v kalendáři, Pane.
Světlo a rámus umíme tvořit, ale jednou všemu přijde konec.
Prosíme, Pane, dej, ať jako Ty vidíme hned, co je dobré a umíme nazvat skutečnost pravým jménem.
Druhé čtení: Skutky 19, 1-7
Zatímco byl Apollos v Korintu, prošel Pavel hornatým vnitrozemím a přišel do Efezu; tam se setkal s nějakými učedníky. Zeptal se jich: „Když jste uvěřili, přijali jste Ducha svatého?“ Odpověděli mu: „Vůbec jsme neslyšeli, že je seslán Duch svatý.“ Pavel řekl: „Jakým křtem jste tedy byli pokřtěni?“ Oni řekli: „Křtem Janovým.“ Tu jim Pavel prohlásil: „Jan křtil ty, kteří se odvrátili od svých hříchů, a vybízel lid, aby uvěřili v toho, který přijde po něm – v Ježíše.“ Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše. Jakmile na ně Pavel vložil ruce, sestoupil na ně Duch svatý a oni mluvili v prorockém vytržení. Těch mužů bylo asi dvanáct.
Otče, o křtu i Duchu svatém jsme už slyšeli bezpočtukrát.
Přivedls nás k poznání, že očištění Tvým Duchem je úkolem pro každý den.
Děkujeme, že naše minulost je přikryta Tvou milostí a prosíme, ať naše touha po Duchu vyjadřuje čerstvou otevřenost.
Evangelium: Marek 1, 4-11
To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“ V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn. Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
Vyvolil jsi nás, Boží Synu jako součást své rodiny.
Vodou křtu jsme na počátku své cesty za Tebou byli očištěni, abychom i my slýchávali hlas z nebe.
Volání tohoto světa nás ale někdy mate, sestupuje k nám do srdcí nepokoj a strach, prosíme, ať Tvé vyvolení očišťuje nás i druhé.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží…
Prosíme za Jana Tichého, Jaroslava Rouska, Josefa Švába, Vlastu Pospíšilovou a za všechny, kteří se potýkají se svou nemocí, nebo je tíží nemoc jejich blízkých.
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za ukotvenost v naději. Děkujeme za 98 let života CČSH. Prosíme za růst duchovenské služby naší církve a zvláště za požehnání pro kaplanskou službu v nemocnicích.
Prosíme za mír ve světě, prosíme za toleranci, otupění lidské nenávisti, prosíme za pokoj mezi lidmi.
Prosíme o požehnání pro nové období roku 2018. Ať nás do dalšího roku vede Tvé Slovo a jsme neseni nadějí.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi o nich. Váš biskup Pavel