Dieter Hägermann: Karel Veliký – Vládce Západu. Prostor 2002.
Knihou Karel Veliký – Vládce Západu se dostává na český knižní trh důležitá publikace, přispívající k bližšímu poznání starších dějin Evropy.
Nejedná se o pouhou biografickou studii, text se pohybuje v několika liniích. První je věnována obecně historickým faktům, popisuje události, politickou situaci, fungování franckého státu, spory a války.
Druhou linií je kultura, umění a vědění doby Karla Velikého. Autor se zaobírá především sporem o karolinskou renesanci a s ní spjatou reformou církve. Podstatu karolinské renesance vymezuje jako „correctio“ – opravu – pomocí návratu k textům pozdní antiky. Zmíněny jsou i kulturní památky, například Godešalkův evangeliář (v knize jsou otištěny fotografie některých iluminací) nebo Einhartův životopis Karla Velikého – Vita Caroli Magni (včetně otázky po jeho inspirovanosti antickým vzorem – Suetoniovými Životopisy císařů).
Třetí, biografická linie, líčí Karla Velikého jako vzdělaného člověka své doby. Mluví se o jeho glosách na okrajích církevních dokumentů, úrovni jeho vzdělání, hlavně co se teologie týče.
Čtvrtá linie, týkající se dějin církve, je pravděpodobně nejzajímavější. Nastiňuje tehdejší dogmatické spory (například spor o obrazy a o adopcianismus), odkrývá jejich vnitřní logiku a mocenské aspekty. Věnuje se vztahům mezi Římem, Franky a Byzancí, spojenectví Karla Velikého s papeži. Podrobně rozebírá proces christianizace u Sasů.
Jedná se o publikaci, zprostředkovávající svému čtenáři působivý obraz o životě a společnosti doby počínajícího středověku.
Jan Rokyta