CHADIMA, Martin. Jeroným Pražský. Tragický příběh středověkého intelektuála. Hradec Králové: Královéhradecká diecéze CČSH, 2016, 227 stran, 150,- Kč
Martin Chadima je jedním z důležitých teologů naší církve. Působí nejenom ve sféře teologie, se zvláštním zájmem o husitskou teologii, ale jeho zájmy přesahují i do oblastí dalších, kde je pohled teologů důležitý, například do sféry bioetiky. Svou předchozí knihu o Janu Husovi, jež vyšla v husovském jubilejním roce, nyní doplňuje studií o Jeronýmu Pražském.
V osobě autora i toho, jemuž je kniha věnována, je značná shoda. Oběma záleží na církvi v přítomné době, aby odpovídala nárokům Písma, stejně jako u obou je horoucí srdce, ostrý a nesmlouvavý intelekt. Kniha o Husovi je psána dobře, na základě fundovaného studia podkladů s dlouhým a solidním bádáním. U Jeronýma přistupuje autorovi ještě něco navíc, autor nerozumí jeho příběhu výlučně vnějšně, na základě dobových podkladů, ale dokáže pochopit, co hýbalo jeho myslí, jaké myšlenkové boje své doby prožíval. Chadimův Jeroným není pouze mrtvou postavou vzdálených církevních dějin. Jeho životní příběh promlouvá i k dnešnímu čtenáři, protože podle Martina Chadimy podobné boje o církev odpovídající nároku evangelia, jako vedli Jeroným a Hus, prožíváme i my dnes.
A tak první charakteristikou knihy je, že není pouze o historické postavě, ale především o svědku víry, jenž již svůj boj, jak věříme, v církvi zvítězilé vyhrál. Tedy i o tom, kdo je i s námi v naší přítomnosti s církví bojující. S tím souvisí i Chadimův slovník a styl. Dokázal díky tomu, a to je opravdu dobře, přiblížit i laickému čtenáři dnešní doby Jeronýmův zápas. Protože snaha o církev odpovídající na živé evangelium je nadčasová. Prvních padesát stran knihy, první a druhá část, jsou o středověkém myšlení, o středověké teologii a filosofii. Autor pojednává nejprve o spjatosti filosofického myšlení s křesťanským, ovlivnění řeckou filosofií. A zde je druhá charakteristika knihy. Myšlení patristiky a filosofie středověku jsou pro Martina Chadimu živé. Nejedná se pouze o plané myšlenky, ale o myšlení formující život církve a věřících křesťanů. V tomto ohledu není Chadimův Jeroným historickou knihou ve smyslu pozitivistického dějepisu – „žil, napsal a umřel“. Husitství, jako české církevní opravné hnutí, je intelektuálním zápasem, bitvou a válkou argumentů, kde myšlenka v konečném důsledku má větší dopad než meč. Martin Chadima velice plasticky ukazuje působení teologických a filosofických myšlenek na pojetí eucharistie, církve, ospravedlnění. Zde nachází pravé kořeny odsouzení Husa a Jeronýma. Výklad je doprovázen řadou konkrétních příkladů, na nichž čtenář pochopí podstatu problému. Důležitým je i zasazení opravných myšlenek do kontextu tehdejšího celého známého křesťanského světa, čtenář zde sezná, že problémy, které řešili husitští myslitelé, nebyly omezené výlučně na Čechy. Autor poukazuje i na české předchůdce husitství. Třetí charakteristikou knihy je, že Martinův pohled na dějiny českého církevního opravného hnutí je pohledem teologa. Hledá v nich i smysl dějin pro věřícího křesťana. To, co je prolamováním se Božího zásahu do dějin církve. Ať již v historických dějích nebo v odvaze, opravdovosti a víře jednotlivých postav. Všechny události, ať život Jeronýmův, univerzitní boje, přátelství a učednictví Husových spojenců Jakoubka, Jeronýma a Jana z Jesenice, jsou popsány velice plasticky a živě. Čtenář dostává do ruky knihu, kterou nelze než doporučit, protože je pro věřícího křesťana obrazem bojů za církev, jež má a musí odpovídat na výzvu Písma. Kniha byla vydána v edici nově založené královéhradeckou diecézí CČSH. V edici H vychází i další publikace. Například Modlitba v rodině, Pracovní listy k Novému zákonu a další knihy a materiály pro práci v náboženských obcích. Za realizaci knihy tak patří dík diecézní radě, bratru biskupovi a všem, kdo se na ní podíleli. Dále je třeba připomenout i pracovníky a učitele Husitské teologické fakulty. Církev bez svého intelektuálního, teologického zázemí v tomto světě často tápe a teologie bez praktického ukotvení v církvi je zase slepá a bez budoucnosti. Jedním z největších současných nedostatků křesťanství v Čechách je, že nemá osobnosti dostatečně vzdělané, zralé a hodnověrné, které by dokázaly křesťanství obhájit a byly by ve veřejném prostoru jeho apologety, tak jako za dob počátků církve. Osobností, vstupujících do veřejného prostoru bez spojení s nějakou pochybnou politickou veličinou nebo svou vlastní ambicí, mají dnes čeští křesťané bez rozdílu vyznání málo. Je dobře, že Martin jednou z nich bezesporu je.
ThDr. Jan Rokyta