Každoročně si připomínáme na mnoha místech hrdinný život a památku M. Jana Husa hlavně pak v CČsH. Stalo se tak letos ekumenickou bohoslužbou i v Hradci Králové. Pozvání přijal emeritní děkan Katolické teologické fakulty UK v Praze Prokop Brož a farářka Českobratrské církve evangelické Kristýna Kupfová. Hradecký biskup CČsH Pavel Pechanec a farářka Františka Klásková připomněli i osobnosti věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří v 9. století uvedli na naše území křesťanské bohoslužby, znalosti čtení a písma a tím nás uvedli mezi nejkulturnější a nejvzdělanější země Evropy. Křesťanství však procházelo velkými peripetiemi vzestupů a problémů, nejinak tomu bylo i na přelomu 14. a 15. století, v době M. Jana Husa. Připomeňme, že působil v době dvojpapežství, značných nepořádků ve společnosti i v církvi. Papežové a jejich stoupenci se vzájemně napadali a Hus měl odvahu po vzoru anglického učence Johna Wyclifa, teologa Oxfordské univerzity, a svých předchůdců kritizovat nejen šlechtu a další vrstvy, ale i vlastní církevní řady. Hlavní autoritou se mu stala Bible, Bůh a Ježíš. Byl člověkem velmi vzdělaným, neústupným, ale jako každý i chybujícím. Kostnický koncil dnes na pomezí Německa a Švýcarska jej odsoudil r. 1415 k hrozné smrti, měl být zapomenut (o rok později se tak stalo i M. Jeronýmu Pražskému). To se však nestalo, takže jejich památku slavíme i po více jak 600 letech.
V homiletické promluvě Prokop Brož připomněl práci Komise M. Jana Husa při České biskupské konferenci v 90. letech 20. století iniciované papežem Janem Pavlem II. a ocitoval papežova slova z mezinárodní vatikánské konference z přelomu tisíciletí: „ ..Hus je postavou hodnou připomenutí z mnoha důvodů. Je to ale zvláště jeho morální odvaha tváří v tvář protivenstvím a smrti, jež z něj učinila postavu zvláštního významu pro český národ, též těžce zkoušený v průběhu staletí.. Dnes, v předvečer Velkého jubilea, cítím povinnost vyjádřit hlubokou lítost nad krutou smrtí, na kterou byl Jan Hus vydán, a nad následnou ranou, zdrojem konfliktů a rozdělení, která se tímto způsobem rozevřela v myslích a srdcích českého lidu..“
Dále Prokop Brož ocitoval slova za společného prohlášení Miloslava kardinála Vlka a synodního seniora Pavla Smetany k římskému sympoziu: „..I když Husova postava může být nadále předmětem různých interpretací, nemusí a nesmí být předmětem sváru a rozdělení. Na sympoziu se potvrdilo, že se tyto různosti mohou stát podnětem k mnohem hlubšímu, vzájemně obohacujícímu pochopení historické skutečnosti..“
Ve svátcích osobností je nanejvýše vhodné též ocitovat jejich slova, proto Pavel Pechanec a Kristýna Kupfová střídavě četli nejvýznamnější věty z Husových prací a dopisů. Např. v tušení blížící se smrti napsal v dopise do Čech: „.. Prosím pány, aby své chudině milostivě činili a dle práva je spravovali. Prosím měšťany, aby své obchody správně vedli. Prosím řemeslníky, aby věrně své dílo vedli a jeho používali. Prosím sluhy, aby svým pánům a paním věrně sloužili. Prosím mistry, aby dobře žili, své žáky věrně učili, nejprve aby Boha milovali, jeho chvále učili a ve prospěch obcfe a pro své spasení, ne pro lakomství ani pro světské zvelebení. Prosím studenty a jiné žáky, aby mistry své v dobrém poslouchali i následovali a aby se pilně pro Boží chválu a pro spasení své i jiných lidí učili..“
Po skončení bohoslužby se ještě věřící sešli u menšího pohoštění, aby 
si i vzájemně povyprávěli. Biskup P. Pechanec při té příležitosti představil i svou novou knížku Pohyby duše. Ano, i duše každého z nás není neměnná, každého dne se má příležitost rozvíjet, raduje se i smutní dle momentálních myšlenek. Duše je propojená s tělem, vidíme se často v lepším či horším světle. Abych použil Pechancových slov a jeho předchůdců, pohybujeme se enneagramu devíti zrcadel duše, ve víru různorodých myšlenek. Knížka čtenářům pomáhá hledat rovnováhu, abychom se v nich neutopili, neutopili se v jednom ze zrcadel, ale propojovali je navzájem v další pohledy. Měli bychom tak nacházet nadhled, pokoj a radost víry v duchovním, občanském i partnerském životě. Přítomní pak měli příležitost si nechat zakoupené publikace autorem podepsat.
Příjemné a užitečné odpoledne pak zakončil koncert kultivovaných písní Miroslava Kemela a Josef Prexla. Hradečtí z různých konfesí tak uctili za pěkného počasí památku M. Jana Husa a vzájemně povyprávěli, což přispívá k jejich sbližování.
Čestmír Brandejs