Je název pro dětské shromáždění, které je vedeno liturgickou formou, která je přiměřena věku a chápání dětí, ale při tom nesmí ztratit ráz bohoslužeb.Její délka by tedy měla být kratší, protože děti nevydrží být tak dlouho soustředěné. Ale měla by obsahovat stejné základní liturgické prvky jako liturgie pro dospělé: „přípravu, úvod, doznání hříchů (pomocí zpovědního zrcadla), čtení z Písma, kázání, krédo, modlitby a přímluvy, písně, sbírku a požehnání“(T.Butta). Při dětských bohoslužbách je ale třeba zapojit pro děti co nejvíc smyslů, takže je možné při nich využívat: tvořivou činnost (malování, keramika, modelování,…), obrázky, dětské písničky, hry a jakékoli další pomůcky.
Církev československá husitská doposud nemá vytvořenou žádnou speciální formu zaměřenou pro děti. Na těch místech, kde se dětské bohoslužby slouží, se proto užívá už několik desítek let jako provizorium Kalousova pobožnost. V jiných náboženských obcích se nedělají speciální bohoslužby pro děti, ale třeba jednou měsíčně bohoslužby pro děti a mládež. To znamená, že se uzpůsobí výběr písní a kázání dětem, může se zvolit i jednodušší songová liturgie, ale forma bohoslužeb s večeří Páně zůstává a účastní se jí celé sborové společenství.