Po poslední adventní biblické hodině nám účastnice Anita vyprávěla následující zkušenost: za minulého režimu vyučovala ve svém bytě známé děti náboženství a jednou před vánočními prázdninami pro ně vytáhla tajuplný pytlík,v němž něco chrastilo.Děti nejprve hádaly,co to asi je a pak se mohly přesvědčit. Byly tam jen skořápky z ořechů.Anita se ptala,co se s nimi obvykle doma dělá.Děti odpověděly,že někde je přikládají do kamen,jinde je házejí do popelnice nebo na kompost.Další otázka zněla:a co děláte s jádry?Odpovědí bylo dost a všechny poukazovaly na využití – do cukroví,závinu,na mlsání.Všem bylo jasné,na co jsou jádra a k čemu skořápky.Nikdo by jádra nevyhodil,aby si ponechal skořápky.
Děti si pak namalovaly doprostřed papíru jesličky s Ježíškem a měly za úkol napsat a nakreslit kolem dokola,k čemu jsou Vánoce .Vyjadřovaly,že se těší na dárky,volné dny,pohádky v televizi,návštěvy,dobré jídlo a pamlsky,nemusí brzy vstávat,pojedou na výlet,lyžovat,bruslit…
Anita se zeptala:víte,co je o Vánocích nejdůležitější?To,že Bůh z lásky k lidem poslat Ježíše na svět.To je jádro Vánoc.To ostatní kolem jsou ořechové skořápky – možná zajímavé,pěkné,ale ne nejdůležitější.
Přeji vám,milí čtenáři,aby vaše letošní Vánoce nebyly skořápkové,abyste vyhmátli jádro a prožili vánoční radost a pokoj.Vaše Alena Naimanová
