Společné modlitby

První čtení: Exodus 32, 9-14

Hospodin dále Mojžíšovi řekl: „Viděl jsem tento lid, je to lid tvrdé šíje. Teď mě nech, ať proti nim vzplane můj hněv a skoncuji s nimi; z tebe však udělám veliký národ.“ Mojžíš však prosil Hospodina, svého Boha, o shovívavost: „Hospodine, proč plane tvůj hněv proti tvému lidu, který jsi vyvedl velikou silou a pevnou rukou z egyptské země? Proč mají Egypťané říkat: ›Vyvedl je se zlým úmyslem, aby je v horách povraždil a nadobro je smetl z povrchu země. ‹Upusť od svého planoucího hněvu. Dej se pohnout k lítosti nad zlem, jež proti svému lidu zamýšlíš. Rozpomeň se na Abrahama, na Izáka a na Izraele, své služebníky, kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu potomstvu, aby ji navěky mělo v dědictví.“ A Hospodin se dal pohnout k lítosti nad zlem, o němž mluvil, že je dopustí na svůj lid.

Hospodine, jsme lid tvrdé šíje a srdcí. Klaníme se a obětujeme věcem a „bohům“ Tobě cizím.

Čekání na Tebe, Tvůj soud nám připadá dlouhý, je v mlze, a tak nám zlatí býčkové a třpytivé tretky připadají jako to potřebné a blízké

Prosíme, měj s námi trpělivost, upusť od planoucího hněvu. Opíráme se o milost v Kristu Ježíši, doufáme a prosíme.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 36. týden, 5. srpna – 11. září 2016“

První čtení: Deuteronomium 30, 15-18

Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit. Jestliže se však tvé srdce odvrátí a nebudeš poslouchat, ale dáš se svést a budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim, oznamuji vám dnes, že úplně zaniknete. Nebudete dlouho živi v zemi, kam přecházíš přes Jordán, abys ji obsadil.

Pane, život před nás předkládá dobro i zlo, požehnání pro zemi, kde pobýváme i zánik. Víra nám dává jasné mantinely a směr.

Lidská srdce se od Tebe odvracejí, nechce se nám poslouchat.

Prosíme, dej, ať se příliš nevymlouváme a nelžeme sobě, ať naše láska a poslouchání Tebe nás bezpečně vede cestou života.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 35. týden, 29. srpna – 4. září 2016“

První čtení: Sírachovec 10, 12-18

Pýcha člověka začíná tím, že odpadne od Hospodina a odvrátí své srdce od toho, kdo je jeho tvůrcem. Neboť původcem pýchy je hřích, a ten, kdo se jí drží, přivodí záplavu zkaženosti. Hospodin proto takové postihl varovnými ranami, až je úplně vyhladil. Hospodin převrátil trůny vládců a namísto nich posadil tiché. Hospodin vyvrátil z kořenů pronárody a namísto nich posadil pokorné. Hospodin vyhladil krajiny pronárodů a zničil je až do základů země. Je pak z jejich krajin vytrhl a zničil, a tak vymazal jejich památku na zemi. Pýcha nebyla určena lidem ani zuřivý hněv těm, kdo se zrodili z ženy.

Hospodine, Pane a Králi, pýcha nese člověku záplavu zkaženosti, jenže držet se pýchy, bývá zpočátku příjemné.

Odpadnout od Tebe ve chvílích klidu je přirozené, zdá se nám. Ale ono je to všechno jen klam, k němuž jsme nebyli stvořeni.

Prosíme, naplňuj nás poznáním pravého lidství, pokorou a radostí. Ať se srdcem držíme Tebe a záplavy pýchy nás opouští, ať všechna špína a její nánosy, prochází očištěním.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 34. týden, 22. – 28. srpna 2016“

První čtení: Izajáš 58, 9b-13

Odstraníš-li ze svého středu jho, hrozící prst a ničemná slova, budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne. Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí. Co bylo od věků v troskách, vybudují ti, kdo z tebe vzejdou, opět postavíš, co založila minulá pokolení. Nazvou tě tím, jenž zazdívá trhliny a obnovuje stezky k sídlům. Jestliže v den odpočinku upustíš od svých pochůzek, od prosazování svých pochůzek, od prosazování svých zálib v můj svatý den, nazveš-li den odpočinku rozkošným, svatý den Hospodinův přeslavným, budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest, že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči,

Pane vyzýváš nás, abychom rozdávali sebe, neprosazovali tolik svou vůli a prokazovali skutečnost vztahu lásky k Tobě i lidem.

Náš hrozící prst a ničemná slova, přináší temnotu, kterou odstranit ze svého středu je nutné.

Prosíme, ať umíme každou chvíli prožít ve Tvém světle a pochopit, kdy a jak máme upustit od svých pochůzek a zálib. Prosíme, ať nás den odpočinku zřetelně učí tomu, co je svaté.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 33. týden, 15. – 21. srpna 2016“

První čtení: Jeremjáš 23, 23-29

Jsem Bůh, jenom když jsem blízko? je výrok Hospodinův; jsem-li daleko, Bůh už nejsem? Může se někdo skrýt ve skrýších a já ho neuvidím? je výrok Hospodinův. Nenaplňuji snad nebe i zemi? je výrok Hospodinův. Slyšel jsem, co říkají proroci, kteří v mém jménu prorokují klam. Říkají: „Měl jsem sen, měl jsem sen.“ Jak dlouho ještě? Je něco v srdci proroků, kteří prorokují klam, a proroků, kteří prorokují lest svých srdcí? Myslí si, že mé jméno vymýtí z paměti mého lidu svými sny, které si navzájem vypravují? Tak jako zapomněli na mé jméno jejich otcové kvůli Baalovi? Prorok, který má sen, ať vypravuje sen, ale kdo má mé slovo, ať mluví mé slovo pravdivě. Co je slámě do obilí? je výrok Hospodinův. Není mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův, jako kladivo tříštící skálu?

Hospodine, všudypřítomný Pane a Králi, Tvá vyvýšenost i blízkost je pro člověka neuchopitelná.

Nikdo s Tebou nemůže hýbat, nikdo z lidí nemůže si Tě přisvojit a ovládat, i když se o to každé pokolení marně pokouší.

Prosíme, strhni nám vždy rychle nálepku falešných zvěstovatelů Tvé vůle. Ať oheň Tvůj, falešné sny i slova naše přetaví tak, abychom vždy byli Tvými hodnověrnými zvěstovateli.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 32. týden, 8. – 14. srpna 2016“

První čtení: Genesis 15, 1-6

Stalo se k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: „Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna.“ Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer.“ Abram dále řekl: „Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?“ Hospodin však prohlásil: „Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“ Vyvedl ho ven a pravil: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“ Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.

Hospodine, sečíst hvězdy okem, díky technice možná dnes i dokážeme, ale vidět co bude zítra – to ne.

Slovo k Abramovi znělo, že jsi jeho štít a v Tobě je i přehojná odměna. Slovo víry k nám také tak hovoří – my se nemáme bát.

Prosíme, ať všechny naše otázky nad tím, kam se dnes svět řítí, vidíme očima víry. Ať ve světle důvěry k Tobě nacházíme budoucno života našeho i našich dětí…

Pokračovat ve čtení „Modlitby 31. týden, 1. – 7. srpna 2016“

První čtení:

Kazatel 1,2;2,18-23

Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl Kazatel, pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí. Pojal jsem v nenávist všechno své klopotné pachtění pod sluncem, neboť jeho plody zanechám člověku, který bude po mně. Kdo ví, bude-li moudrý nebo pomatený, přesto se však zmocní všeho, čeho jsem se při své moudrosti pod sluncem klopotně dopachtil. Také to je pomíjivost. Odvrátil jsem se od toho se srdcem plným zoufalství nad vším svým klopotným pachtěním pod sluncem. Některý člověk se pachtí moudře, dovedně a prospěšně, ale musí svůj podíl předat člověku, který se s tím nepachtil. Také to je pomíjivost a prašpatná věc. Vždyť co má člověk z veškerého svého pachtění, z honičky za žádostmi svého srdce, z toho, jak se pod sluncem pachtí? Všechny jeho dny jsou samá bolest a jeho lopota je plná hoře; jeho srdce mu nedá spát ani v noci. I to je pomíjivost.

Pane, život míjí velmi rychle. Je jako dálnice, po níž auta uhání vpřed a rychle zmizí z obzoru.

Všechno se mění, nic není stálé – všechno pomíjí. Jen v Tobě je záchytný bod a cíl pevný.

Prosíme, zastav naši rozevlátost, přibrzdi rozptýlenost, když se soustředíme jen na prchavé cíle. Pane, nauč nás počítat naše dny a plněji vnímat jízdu života…

Pokračovat ve čtení „Modlitby 30. týden, 25. – 31. července 2016“

První čtení: Genesis 18,20-26

Hospodin dále pravil: „Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký,  že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je.“ Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem. I přistoupil Abraham a řekl: „Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého? Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých? Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?“ Hospodin odvětil: „Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu.“  

Pane, nevíme, co bude. Křik světa nám připadá silný, ale zlo světa může být v mžiku ještě těžší.

 Jsme jen těmi, co se mohou modlit a „smlouvat“, ale nevíme, jak vše dopadne.

Modlíme se za ty, kteří zahynuli v Nice, modlíme se ty, kteří jsou otřeseni nebezpečím světa, co se skrývá všude. Prosíme o milost pro bezpočet bezbranných…

Pokračovat ve čtení „Modlitby 29. týden, 18. – 24. července 2016“

První čtení: Genesis 18,1-5

I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu. Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi a řekl: „Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka. Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom. Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka.“ Odvětili: „Učiň, jak říkáš.“

„Host do domu, Bůh do domu,“ říkáváme někdy také i my, Pane. V každém setkání s člověkem ovšem můžeme nalézt stopy našeho rozhovoru s Tebou.

Jsi obsažen v každé chvíli a na každém místě. Ne vždy rozumíme a ne vždy vnímáme Tvou vůli a vedení.

Proto prosíme, dej, ať umíme více rozlišovat mezi tím, co je lidské a tím, co nám sděluješ Ty sám. Ať nás lidské slovo nemate a to Tvé uvádí do nového života v radosti z Tebe…

Pokračovat ve čtení „Modlitby 28. týden, 11. – 17. července 2016“

První čtení: Deuteronomium 30, 9b-14

Hospodin se bude opět nad tebou veselit k tvému dobru, jako se veselil nad tvými otci, budeš-li poslouchat Hospodina, svého Boha, a dbát na jeho přikázání a nařízení, zapsaná v knize tohoto zákona, a navrátíš-li se k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší. Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený. Není v nebi, abys musel říkat: „Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?“ Ani za mořem není, abys musel říkat: „Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?“ Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.

Hospodine, Tvůj zákon není záhadný a tajemný a Ty nám nejsi vzdálen.

Milovat Tě, směřovat a lnout k Tobě celou svou duší, je přirozenou zákonitostí našeho života.

Prosíme, ať plněji zakoušíme, že nemusíme vystoupat do nebe, překonávat moře nástrah a že Tě smíme nacházet ve svém srdci a z našich úst teď a tady smí vycházet život z Tebe…

Pokračovat ve čtení „Modlitby 27. týden, 4. – 10. července 2016“